Konstrukce a dopravní stavby - otázky ke zkoušce

- úrovňové

- okružní

• mimoúrovňové

8. Návrh nivelety, lom sklonu, zaoblení lomu sklonu, délky rozhledu pro zastavení a předjíždění

Niveleta silnicní komunikace predstavuje výškovou složku její trasy; urcuje výškový prubeh komunikace a znázornuje se v podélném profilu rozvinutým nárysem její trasy

Hospodárnost navrhované silnicní trasy závisí mimo jiné na vztahu podélného sklonu a délky. Vzájemný vztah mezi sklonitostí a nejmenší délkou trasy je urcován konfigurací terénu. Pokud probíhá trasa v rovinném nebo mírne pahorkovitém terénu, bývá výsledný sklon mezi pocátkem a koncem trasy obvykle menší než dovolený maximální sklon, platí tedy s < smax . V pahorkovitém a

horském terénu bývá výsledný sklon pravidelne vetší než max.sklon, nebo se mu silne blíží. Krome toho se niveleta vyznacuje strídáním stupu, klesá a stoupá, címž niveleta dostává v jednom nebo druhém smeru tzv.ztracené spády. Zmenšení těchto ztracených spádu bývá casto spojeno bud s prodloužením silnice nebo s velkým rozsahem zemních prací. Z hlediska využití motoru je však strídavé stoupání a klesání v rozmezí 2 - 3 % výhodnejší, než ideální rovinná niveleta. Pri jízde do

tohoto stoupání pracuje motor za nejlepších podmínek.

Podobne jako pri smerovém rešení je výchozím prvkem pri návrhu nivelety tecnový výškový polygon. Lomy výškového polygonu lze rozdelit na vypuklé a vyduté. Lomy podélného sklonu se zaoblí parabolickými oblouky druhého stupne se svislou osou. Tyto paraboly jsou urceny polomerem výškového oblouku, který se rovná parametru parabol (polomeru oskulacní kružnice ve vrcholu paraboly).

Parabola 2° je tedy nejjednodušší a nepraktičtější tvar zaoblení lomu nivelety z důvodu:

• změna sklonu její tangenty je konstantní, což je výhodné po stránce dopravní

• rovnice paraboly umožňuje snadný výpočet pořadnic a tím jednodušší určení kót nivelety

Vypuklé lomy podélného sklonu se zaoblí tak, aby byl :

- na dvoupruhových silnicích zajišten podle možnosti rozhled pro

predjíždení,

- na všech silnicních komunikacích zajišten bezpodmínecne rozhled pro

zastavení.

• podle toho, jaká je poloha nivelety a pláně vzhledem k povrchu území, rozeznáváme

  • zemní těleso celé v násypu

  • nebo celé v zářezu (výkopu)

  • nebo z části ve výkopu a z části v násypu – v odřezu

  • nebo na povrchu území

Rozhled na PK

• Rozlišujeme rozhled pro zastavení a pro předjíždění.

• Délka rozhledu pro zastavení jedoucího vozidla před překážkou na jízdním pásu, je základním požadavkem pro veškeré silniční komunikace.

• Délka rozhledu pro předjíždění nutná pro bezpečné předjetí pomalejšího vozidla na obousměrné dvoupruhové silniční komunikaci, slouží k výpočtu řady úseků směrového a výškového uspořádání.

• Délka rozhledu vychází z reakční doby řidiče, ve které si uvědomí překážku a reaguje na ni, dále z brzdné dráhy vozidla, kdy u rozhledu na zastavení uvede brzděním vozidlo do klidu a bezpečnostního odstupu od překážky.

• Při rozhledu na předjíždění je kromě reakce třeba připočítat dráhu potřebnou pro předjetí a zařazení zpět do jízdního pruhu.