Finance podniku - Výpisky na zkoušku

Čistá současná hodnota

• podnik by měl investovat jen do těch činností, u kterých je čistá současná hodnota kladná

• čistá současná hodnota = rozdíl mezi diskontovanými časově rozlišenými peněžními příjmy a výdaji z určité činnosti

Co ovlivňuje výši úrokové sazby

• preference dřívější spotřeby před pozdější (čím kratší doba úvěru, tím vyšší úroková sazba)

• riziko nesplacení půjčky (čím vyšší riziko, tím vyšší úroková sazba)

• Očekávaná inflace (čím vyšší očekávaná inflace, tím vyšší úroková sazba)

• Úroková sazba, za kterou centrální banka půjčuje prostředky bankám obchodním

Úrok a úročení

• Doba splatnosti je doba, po kterou je kapitál uložen či zapůjčen

• Úrokové období je doba, na jejímž konci je připsán úrok z vkladu

• Pro vyjádření doby splatnosti ve dnech se v Evropě používají různé standardy:

  • ACT/365 (anglický standard) - každý měsíc má skutečný počet dní (ACT) a rok má 365 dní

  • ACT/360 (francouzský standard) - každý měsíc má skutečný počet dní (ACT) a rok má 360 dní

  • 30E/360 (německý standard) - každý měsíc má 30 dní a rok má 360 dní

Dělení úročení

• Z hlediska doby splatnosti:

  • Jednoduché úročení

    • doba úročení je kratší než úrokové období (zpravidla rok)

    • úročí se pouze původní vložená částka

    • Kn = K0(1 + i × n)

  • Složené úročení

    • doba úročení je několik úrokových období

    • úročí se nejen původní částka, ale i naběhlý úrok

    • Kn = Ko(1 + i)n

  • Smíšené úročení

    • Kn = Ko(1 + i)no × (1 + i × l)

• Z hlediska doby výplaty úroků:

  • Předlhůtní (anticipativní) – na začátku úrokového období

  • Polhůtní (dekurzívní) – na konci úrokového období

8. Efektivní úroková sazba

Pokud je kapitál je výši (PV) investován, aby se za n-období zhodnotil na částku (FV), pak roční úroková míra odpovídající takovému nárůstu kapitálu se označuje jako roční úroková sazba. Vztah pro výpočet úrokové sazby (i) lze snadno odvodit ze vztahu pro výpočet budoucí hodnoty.

$$i = \sqrt[n]{\left( \frac{\text{FV}}{\text{PV}} \right)} - 1$$

Efektivní úroková míra (ie) - úroková míra, která poskytne za jedno roční úrokové období stejný úrok jako nominální úroková míra i s častějším připisováním úroků, $i_{e} = \left( 1 + \frac{i}{m} \right)^{m} - 1$

• m je četnost připisování úroků za rok (například je-li úročení měsíční, pak je m = 12)

• Využití: pro porovnávání úrokových měr s různou frekvencí připisování úroků

9. Úrokové riziko

Doposud jsme vycházeli z předpokladu, že je emisní kurz finančního kontraktu v okamžiku investice konstantní, a že je naší úlohou za dané konstelace vypočítat vnitřní úrokovou míru. Naopak si ovšem můžeme položit otázku, co se s kurzem stane, pokud se změní všeobecná úroveň úrokových měr. Silné kolísání kurzů dlouhodobých cenných papírů vyplývá z toho, že peněžní tok podléhá s prodlužující se splatností stále intenzivněji diskontování. Jinými slovy řečeno, krátkodobý cenný papír ztrácí relativně méně na své hodnotě ve srovnání s cenným papírem dlouhodobým. Investoři do dlouhodobých cenných papírů se tedy musí připravit na relativně silné kolísání kurzů svých aktiv v souvislosti s měnící se všeobecnou úrokovou hladinou. V této souvislosti se hovoří o úrokovém riziku. Úrokové riziko se zvyšuje obecně s prodlužující se dobou do splatnosti.