kompetence manazera
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
6 Preference zmatku(путаница)
Tvořiví lidé pravidelně dávají přednost složitosti a asymetrii a preferují tento druh obrázků před jednoduchými a symetrickými kresbami.
Podle psycholog Franka Barrona je příčinou tohoto jevu preference zmatku, protože pro kreativní lidi je zmatek mnohem zajímavější než pro jiné.
Je zřejmé, že tvořiví lidé jsou obzvláště disponováni k tomu, aby přijímali složitost, ba zmatek do svého světa, aniž by pociťovali úzkost z výsledného chaosu.
Nejde ani tak o to, že by upřednostňovali( предпочитали) zmatek pro zmatek, ale že preferují bohatství zmatku oproti pusté prázdnotě jednoduchosti (MacKinnon, 1978).
Konvergentní myšlení(сходные мышления)
Konvergentní myšlení je nejúčinnější z hlediska nalezení správné odpovědi na otázku, na kterou existuje pouze jedna odpověď.
Pomáhá určit nejvhodnější nebo nejužitečnější řešení problému v procesu tvůrčího řešení problémů.
Divergentní myšlení(расходящиеся мышления)
Divergentní myšlení je nezbytné pro nalezení řady nových myšlenek. Vyžaduje snahu uvažovat různými směry v úsilí o nalezení různých odpovědí na otázky.
Myšlení různými směry nebo hledání řady odpovědí na otázky, na které existuje řada správných odpovědí myšlení („Co by se stalo, kdyby začalo pršet?").
Základy metodologie – práce s informacemi kolem nás
Všechny závěry z našeho pozorování se nevztahují na jevy, které sledujeme, ale pouze jejich indikátory
To se samozřejmě týká nejen vědeckého poznání světa – pozorování a interpretace je běžnou součástí našeho života
Základy metodologie – vnímání kauzálních(причинных) vztahů
Nepravá korelace( фальшивая неправильная корелляция(соотношение) - Zkreslení (искажение) vzniká tehdy, když třetí nepozorovaná nebo neanalyzovaná proměnná ovlivňuje( влиять, манипулировать) nějak obě proměnné X a Y, které sledujeme
Х X
Z
Y
Y
Vývojová sekvence(этапы последовательности) - zkreslení způsobené faktem, že proměnná X, která ovlivňuje Y, je určována předcházející( предыдущей), ale nepozorovanou proměnnou Z.
Х X
Z
Y
Y
Dvojí příčina – situace, kdy závislá proměnná Y má dvě příčiny, ale jenom jedna z nich, X, byla zahrnuta do výzkumu. (Двойная причина – ситуация, когда зависимая переменная Y имеет две причины, но только один из них, Х, были включены в исследования.)
Х X
Z
Y
Y
Chybějící střední člen – situace, kde mezi nezávisle proměnnou X a závislou Y je ještě proměnná, kterou jsme nezahrnuli do analýzy
Х X
Z
Y
Y
Sociální kognice
Týká se toho jak člověk poznává (zpracovává) sociální realitu
2 směry
1) asocianistické modely
2) konstruktivistické modely