Výzkumné metody v řízení - Vypracované otázky k zápočtu

Komentovaná transkripce obsahuje navíc ještě označení mimoslovních nápadných projevů, čímž se text zpřesňuje. Oproti doslovné transkripci (kterou autor textu doporučuje jednoznačně) stojí shrnující protokol.

Shrnující protokol text redukuje na záznam podstatných projevů při vynechání nadbytečných poznámek do zvládnutelného objemu. Jeho slabinou je ztráta kontextu zkoumaných jevů. Selektivní protokol se jako metoda transkripce využívá v případech, kdy bylo použito velké množství technik různého charakteru. V těchto případech je vhodné do přepisu zahrnout pouze informace týkající se specifických oblastí. Opět je zde vysoké riziko ztráty kontextuality v datech

1. Jaké jsou tří základní způsoby citování ve výzkumu a odborných pracích?

• Harvardský styl

  • Nejdříve se uvádí jména autorů – bez jmen, pouze příjmení, a to dle pořadí důležitosti nebo % podílu na publikaci. Pokud je více autorů (více než 3 autoři), uvede se první (event. první tři) a zbytek se napíše „a kolektiv“. Dále se uvádí rok vydání publikace a to v kulatých závorkách v těsné návaznosti na prezentovanou myšlenku.

• Systém poznámek pod čarou

  • Citované místo je označeno horním indexem, popř. číslem v kulaté závorce

• Vancouverský systém (metoda číselných citací)

  • Používá se u číselných odkazů.

Metody citování

Harvardský systém

• Nejdříve se uvádí jména autorů – bez jmen, pouze přímení a to dle pořadí důležitosti nebo % podílu na publikaci. Pokud je více autorů (více než 3 autoři), uvede se první (event. první tři) a zbytek se napíše „a kolektiv“. Dále se uvádí rok vydání publikace, a to v kulatých závorkách v těsné návaznosti na prezentovanou myšlenku.

• Příklad v textu – užití přímé citace v Harwardu:

„Jak již bylo na začátku této kapitoly řečeno, je možné celý postup rozdělit do jednotlivých kroků a v rámci těchto kroků stanovit jednotlivé činnosti, které musíme v daném kroku udělat.“ (Koráb a Mihalisko, 2005, s. 82).

• Příklad v seznamu bibliografických záznamů (seznam je uveden abecedně):

KORÁB, V. a M. MIHALISKO. (2005) Založení a řízení společnosti. Společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost. 1. vyd. Praha: Computer Press, 252 s. ISBN 80-251-0592-X.

Systém poznámek pod čarou

• Citované místo je označeno horním indexem, popř. číslem v kulaté závorce.

• V poznámkách pod čarou se může objevit jak informace doplňujícího charakteru, tak i bibliografický odkaz použitého zdroje.

• Aby byla zajištěna dostatečná vazba se seznamem bibliografických odkazů, je nezbytné v poznámce pod čarou uvést alespoň primární odpovědnost za dílo, dále název díla a lokaci citovaného místa. V seznamu použité literatury jsou uvedeny zdroje v plném znění a jsou řazeny abecedně.

• Příklad v textu – přímá citace: