Výzkumné metody v řízení - Vypracované otázky k zápočtu

Hloubkový (nestrukturovaný) rozhovor

• Spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Nashromážděná data se liší od rozhovoru k rozhovoru.

• Označují se jako „rozhovor informátora“, protože dotazovaný usměrňuje průběh rozhovoru.

• V mnoha případech se může s jednou osobou provést několik takových rozhovorů.

• Síla neformálního rozhovoru spočívá v tom, že zohledňuje individuální rozdíly a změny situace.

• Slabinou neformálního rozhovoru je to, že získání daného množství požadovaných informací trvá delší dobu. Kvalita informací také velmi závisí na schopnosti tazatele vést takový rozhovor.

• Srovnání dat rozhovorů není jednoduché, protože struktura jednotlivých rozhovorů se liší. Analýze vzniklého textu rozhovoru musí výzkumník věnovat hodně času, aby našel a utřídil jednotlivé typy informací.

• Používají se, pokud chcete zkoumaný jev prozkoumat do hloubky, o který máte zájem. Neexistuje žádný předem stanovený seznam otázek, i když je třeba mít jasnou představu o aspektech, které chcete prozkoumat. Dotazovanému je dána možnost hovořit svobodně o událostech, chování a přesvědčení ve vztahu k tematické oblasti, takže tento typ interakce se někdy nazývá nedirektivní.

Částečně – strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami

Částečně-strukturované rozhovory – u těchto typů rozhovorů, bude mít výzkumný pracovník seznam témat a otázek, které chce pokrýt, ačkoli se mohou lišit od rozhovoru k rozhovoru.

To znamená, že můžete vynechat některé otázky v konkrétních rozhovorech, vzhledem k určitému organizačnímu kontextu (dělník vs top management, dítě vs máma), který se vyskytuje ve vztahu k tématu výzkumu. Pořadí otázek se může také měnit v závislosti na toku konverzace a situace. Na druhou stranu, můžou být položeny doplňující otázky, které prozkoumávají vaše výzkumné otázky a cíle s ohledem na povahu událostí v rámci jednotlivých organizací. Je teda jakýmsi „hybridem“ mezi strukturovaným a nestrukturovaným rozhovorem. Nicméně je užívám velice často.

1. Co je cílem kvalitativní obsahové analýzy?

• „Systematické nenumerické organizování dat s cílem odhalit témata, pravidelnosti, kvality a vztahy „(Hendl, 2008).

• Na rozdíl od kvantitativní obsahové analýzy nejde primárně po četnosti výskytů jevů, ale o nalezení kontextuálních vazeb mezi kategoriemi nebo koncepty, vytvoření teorie, modelů apod.

Kvalitativní obsahová analýza – (technika - sběr a analýza kvalitativních dat např. textů a přepisů z rozhovorů a diskuzí a další jako recenze, blogy apod.

Provázanost jednotlivých kroků analýzy kvalitativních dat

Sběr dat probíhá na základě vhodně zvolené kvalitativního vzorku za pomocí technik jakými jsou rozhovory, focus group, nebo sběrem sekundárních kvalitativních textových dat a jejich analýzou pomocí kvalitativní obsahové analýzy.