Prezentace_Odpovednost_za_skodu_ve_verejne_sprave

 nepředvídatelné náklady mohou souviset i s aplikací práva

 protiprávnost neznamená odškodnění

 není to zkrátka „spravedlivé“?

 Zřejmě převažující důvody ve prospěch obecné odpovědnosti

 Ale namísto ANO/NE praktičtější otázky:

 jak lze otázku „legislativní“ újmy prakticky řešit?

 jak by mohla vypadat právní úprava?

 jaké by mohly být realistické podmínky a rozsah odpovědnosti?

Judikatura

Obecná charakteristika

 podřazování pod nesprávný úřední postup

 stabilně (paušálně) odmítá

 stručná argumentace

 materiální pojímání NPA a IPA

 nikoli ale materiální rozlišování uvnitř skupiny NPA

 zároveň ale odpovědnost za „legislativní újmu“ jednoznačně nevylučuje

(judikatura k regulovaným nájmům)

 výsledný obraz je ovšem poněkud diskutabilní…

Procesní aspekty dle z. č. 82/1998 Sb. + některé aktuální otázky

1) Povaha předmětného práva

2) Promlčení nároku

3) Úřad jednající jménem státu

4) Předběžné uplatnění nároku

5) Projednání soudem

6) Aktuální otázky

1) Povaha předmětného práva

Právo na náhradu škody (dle 82/1998 Sb.)

̶

Subjektivní právo (oprávnění) na náhradu škody konkrétního poškozeného

̶

„Smíšená povaha“ = aspekty soukromoprávní i veřejnoprávní

̶

Ovšem otázka právní povahy významná pro uplatnění

 K ochraně soukromých subjektivních práv zásadně civilní soudy

 K ochraně veřejných subjektivních práv správní orgány/správní soudy

̶

Z pohledu uplatnění v praxi jednoznačně soukromoprávní povaha

 Potudpříslušné civilní soudy (viz dále)

 Nicméně bylo by možné konstruovat i „veřejnoprávně“ (příslušnost

správních soudů k rozhodování těchto nároků) – toto řešení má výhody
i nevýhody (v ČR ale aktuálně problém přetíženosti správního
soudnictví…)

Obecná subsidiarita občanského zákoníku

̶

V zákoně č. 82/1998 Sb. Výslovně (§ 26 OdpŠk)

̶

Především ve vztahu k předpokladům vzniku odpovědnosti soukromoprávní
povahy

 Škoda/nemajetková újma

 Příčinná souvislost

 Způsob a rozsah náhrady apod.

̶

Ale potenciálně i jiné aspekty

 Aktuálně např. je možná dohoda o narovnání v případě nároku

planoucího ze zákona č. 82/1998 Sb.

̶

Nelze ale zapomínat na to, že se stále jedná o projev základního práva, nelze
proto chápat zcela soukromoprávně (v rovině běžné soukromoprávní
odpovědnosti)

̶

= Určitý veřejnoprávní účel této odpovědnosti

2) Promlčení nároku

Promlčení obecně

̶

= Oslabení práva uplynutím promlčecí doby (lhůty)

̶

Nikoli z moci úřední

̶

Škůdce má námitku promlčení – pokud uplatněna, právo nelze přiznat (zaniká
nárok) (nelze vymoci, resp. již nelze plnit nedobrovolně)

̶

Ovšem právo nezaniká (lze plnit dobrovolně)