Prezentace_Odpovednost_za_skodu_ve_verejne_sprave

- Ale nepřímo také mezinárodní právo (zejména poskytování „spravedlivého zadostiučinění“
v penězích podle čl. 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod)

- Zřetelná tendence k postupnému rozšiřování odpovědnosti

- Na českém území zhruba 200 let

Zde patrný vývoj od úplné neodpovědnosti přes dílčí odpovědnost úředních osob až po širokou
„přímou“ odpovědnost státu (ne vše je ale i dnes vyřešeno…)

- Obdobně v jiných právních řádech – i když mnohdy nikoli ústavně zakotveno, součástí
„právní tradice“ moderního právního státu v evropském kontextu

- Zásadní omezování odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci proto dnes není příliš
představitelné…

- Ovšem lze upozornit i na argumenty proti odpovědnosti

Zejména lze zmínit:

1/ Fiskální dopady

= Obava z dopadů odškodňování na státní (veřejné) rozpočty

- V domácí praxi se spíše nepotvrzuje (resp. stát běžně nevynakládá vysoké částky –

viz odkazy v osnově)

- Na druhou stranu ale riziko ad hoc situací se značnými dopady (nedávno odpovědnost

za některá „pandemická opatření“ v souvislosti s onemocněním covid-19)

2/ Nepřiměřené odstrašení („Overdeterrence“)

= Obava z rezignace na výkon veřejné moci v důsledku nepřiměřeného rizika odškodňování

- Někdy se v této souvislosti užívá označení „odrazující účinek“ („chilling effect“)
- Relevantní, otázkou ovšem je, do jaké míry…

3/ Posilování soudní moci

- Otázky odpovědnosti za škodu jsou zpravidla spojeny se soudním rozhodováním
- Rozhodující-li soudy (ve stále větším rozsahu) o odpovědnosti VS, jednak tím nepřímo

determinují, jak má být VS vykonávána

- A fakticky také posilují svoji pozici vůči exekutivě (ale v případě možné odpovědnosti

za legislativu i vůči moci zákonodárné) v systému dělby moci

2) Specifika odpovědnosti

Různé náhledy na povahu této odpovědnosti

- V domácím prostředí však převažuje názor, že:
- 1/ Základ odpovědnosti v podobě výkonu veřejné moci je veřejnoprávní (nerovnost)

- 2/ Avšak samotný odpovědnostní vztah je soukromoprávní (rovnost)

Ve výsledku určitý „smíšený institut“

- Některé aspekty regulovány právem veřejným (zejména skutkové podstaty deliktního

jednání, požadavky na výkon veřejné moci a některé procesní aspekty)

- Některé jsou regulovány právem soukromým – občanským zákoníkem (zejména

pojem újma, rozsah a způsob jejího nahrazování/odčiňování a příčinná souvislost)

V čem se liší od obecné odpovědnosti za škodu?

1/ Odlišný škůdce

- Škůdce = nositel veřejné moci, typicky stát
- Jeho postavení v rámci odpovědnostního vztahu je ale rovné
- Ovšem u ne všech nositelů veřejné moci musí být tato odpovědnost upravena (pak zbývá

odpovědnost soukromoprávní)