Zkouškové varianty_některé otázky se opakují

• cíle, tj. konečné žádoucí stavy, k nimž by měly všechny aktivity podniku směřovat,

• strategie, tj. koncept chování celého podniku, dlouhodobý program jeho činnosti,

• plány, které navazují na strategii a určují způsob dosažení konceptů,

• politiky, které určují pravidla chování podniku, vyjadřují systém podnikových hodnot a jejich preference

• personální strategie:

• jedna z dílčích rozvojových strategií navazujících na komplexní podnikatelskou strategii

• představy o cestách a metodách, jak zvolených cílů dosáhnout

• představuje formulované, dlouhodobé a komplexně pojaté cíle týkající se potřeby pracovníků a zdrojů krytí této potřeby

• před formulováním se musí uskutečnit analýza celé řady externích a interních informací.

1. externí: populační vývoj, vývoj trhu práce, rodiny, sociální potřeby prostorová mobilita, pracovní legislativa

2. interní: komplexní podnikatelská strategie, projekty organizačních změn, srovnání údajů s podobnými podniky, analýza současné personální, profesní a kvalifikační struktury pracovníků, analýza důležitých pracovních míst, analýza možnosti zajištění rekvalifikace, analýza podnikového klimatu a podnikové kultury

• zásady pro formulování personální strategie:

  • vážit si znalostí, dovedností a zkušeností vlastních zaměstnanců,

  • počítat s přednostní rekvalifikací vlastních zaměstnanců,

  • dbát o skutečnou způsobilost pracovníka pro výkon určité činnosti (znalosti, vědomosti, dovednosti, zkušenosti, postoje, osobnostní charakteristiky), ne o pouhou formální kvalifikaci, tj. dosažené vzdělání a určitou délku praxe,

  • pracovníky pro změny získávat, ne jim je vnucovat,

  • investice do vzdělávání pracovníků chápat jako vysoce efektivní investice,

  • snažit se o “rozšiřování” profesí a vytváření pružných pracovních týmů,

  • člověka chápat jako lidský zdroj s veškerým jeho potenciálem a všemi svými sociálními vztahy,

  • zpracovávat více variant strategie počtu a struktury pracovníků (a jejího vývoje),

  • personální strategii průběžně inovovat

3) Participace:

• určitý typ spolupodílení se na životě podniku, resp. pracovní skupiny nebo širšího kolektivu

• ovlivňování výběru cílů podniku (pracoviště) i způsobů a forem jejich dosahování

• participaci na řízení je možné chápat jako výraz humanizace práce a jejího řízení, logický vývoj v demokratizaci vztahů v podnicích

• významný, pozitivně motivační, stabilizační i vývojový faktor veškerého podnikového dění

• psychologické důsledky participace:

• každý pracovník má možnost zaujímat aktivní roli,

• zvyšuje se pocit sociální jistoty, zvyšuje se sebehodnocení jedince,

• umožňuje uspokojování vyšších potřeb např. potřeby uznání a úcty, potřeby seberealizace a odpovědnosti apod.,

• vytváří se vědomí možnosti spolurozhodovat o závažných okolnostech života a práce skupiny i jejích členů ve smyslu,

• žádoucí úpravy (zlepšení) celkových pracovních podmínek