Didaktika-odbornych-predmetu-st__tnice-2019

• RVP stanovují i tzv. průřezová témata (Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie), která plní zejména výchovnou a motivační funkci. Škola je může realizovat nejen ve výuce, ale také jinými aktivitami.

• Struktura RVP vychází z požadavků na RVP vymezených ve školském zákoně.

• RVP mají 12 kapitol, z nichž některé jsou společné pro všechny RVP.

Zavádění rámcových vzdělávacích programů a tvorba školních vzdělávacích programů přináší zásadní změny v plánování a přípravě učitelů odborných předmětů na výuku. Učitelé již nebudou vypracovávat tematické plány před začátkem školního roku, ale budou se podílet na tvorbě školních vzdělávacích programů. S těmi potom budou dále pracovat.

Školní vzdělávací programy jsou otevřené dokumenty, jejichž obsah se bude měnit podle zkušeností s výukou. Za tvorbu ŠVP je zodpovědný ředitel školy, který pověří koordinátora tvorby ŠVP. Žádnou další schvalovací procedurou ŠVP neprochází. Kontrolu plnění výstupů ŠVP bude provádět Česká školní inspekce.

V roce 2007 bylo schváleno 61 Rámcových vzdělávacích programů pro učební obory s výučním listem (29 oborů) a pro učební obory s maturitou (32 oborů). V roce 2008 byly schváleny Rámcové vzdělávací programy pro další obory.

V době psaní této prezentace dobíhal projekt Pilot S, který byl realizován ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, (MŠMT), národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV) a třiceti vybranými středními odbornými školami a učilišti. Projekt sledovat tvorbu a ověřování pilotních ŠVP na vybraných SOŠ a SOU (doba trvání 2005-2008).

Základní, rozšiřující a prohlubující učivo ve výuce odborných předmětů.

Obsah vzdělávání v odborných předmětech Učivo tvoří systém vědomostí, dovedností, návyků, postojů i schopností, které si má žák osvojit (viz. kapitola 2). Při stanovení obsahu vzdělávání na SOŠ vycházíme z profilu absolventa školy. Je třeba se řídit tím, co mají žáci znát a umět. Je třeba počítat s tím, že schopnosti žáků jsou velmi odlišné. Tento fakt vede k požadavku diferenciace učiva na základní učivo a rozšiřující učivo. Jde vždy o výběr učiva, který by měl reflektovat aktuální stav poznání v daném oboru. Rozlišujeme učivo základní, rozšiřující a prohlubující.

Základní učivo Minimální hranice učiva z hlediska obsahu i stupně osvojení. Základní učivo tvoří ty prvky, které podmiňují osvojení dalšího učiva. Základní učivo představuje hranici „vědění“ a „nevědění“. Každý žák si ho musí osvojit do takové míry, aby byl hodnocen stupněm dostatečný.

Rozšiřující učivo Vymezuje maximální hranice učiva z hlediska jeho obsahu a struktury. Slouží za účelem prohloubení základního učiva a jeho rozšíření o další prvky a to pro uspokojení zájmu studentů a pro rozvoj nadání a rozšíření rozhledu.