Didaktika-odbornych-predmetu-st__tnice-2019

• Induktivní – od známých poznatků k obecným závěrům. Používá se tehdy, když učitel vhodně kladenými otázkami navazuje na odborné znalosti žáků a přivádí je k samostatným závěrům.

• Deduktivní – od obecné poučky k jednotlivým příkladům. Používá se tehdy, když žáci sami umí aplikovat poučky, pravidla nebo postupy, které si sami odvodili nebo jim byly sděleny k řešení dalších příkladů.

Při použití této metody se ke sdělování nových poznatků používá tzv. heuristický rozhovor (heuréka – nalezl jsem). Lze uplatnit i při výuce odborných předmětů. Vyžaduje, aby učitel žákům zadal promyšlený úkol a vhodně kladenými otázkami je dovedl k jeho vyřešení.

Na metodu rozhovoru je třeba se dobře připravit. Je třeba klást žákům krátké a přesné otázky v logické posloupnosti. Žák by měl odpovídat celou větou a odpovědi by měli být zdůvodněné, přesné a jasné a měli by být výsledkem samostatného logického myšlení. Pokud má žák problém s odpovědí na základní otázku, učitel klade pomocné nebo návodné otázky. Nedoporučuje se pokládat alternativní otázky, které předpokládají výběr ze dvou možných variant

Příklad: Používá se benzín jako palivo u zážehového motoru – ano nebo ne?

Učitel by se měl také vyvarovat klamným a nadbytečným otázkám.

Technika kladení otázek v odborných předmětech:

• Otázka musí být přesná, jasná, stručná, obsahově a formálně věcná, odborně a jazykové správně formulovaná. Nemá obsahovat neznámé termíny nebo slova.

• Každý problém má být uveden v samostatné otázce. Otázky mají na sebe plynuje navazovat.

• Pokud učitel pracuje s celou třídou, otázka se nejdřív položí a poté má být vyvolán žák.

• Po položení otázky se nechá žákům čas na rozmyšlenou.

• Je třeba se vyvarovat mechanického postupu při vyvolávání žáků (podle abecedy a pod).

• Klamné otázky mohou vést u žáků ke ztrátě sebedůvěry.

• Položená otázka se nemá opakovat, protože se tím podporuje nepozornost žáků.

• Při chybné odpovědi učitel nesmí žáka zesměšňovat.

Metody názorně demonstrační (předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáž)

Umožňují na základě přímého pozorování předváděného předmětu nebo jevu, bezprostředně poznávat jeho vlastnosti, skutečnosti či zákonitosti. Zabezpečují získávání pravdivých poznatků, které se opírají o přímé poznání skutečnosti. Ne však lze vše v odborných předmětech pozorovat. (např. chemické procesy, elektrické jevy, výrobu surového železa apod.). V těchto případech se realita nahrazuje filmem, obrazy, modely a pod. a je doplněna mluveným slovem a odborným výkladem a je didakticky účinnější než přímé pozorování skutečných předmětů a jevů.

V procesu osvojování nových poznatků se používá názorně demonstračních metod zejména u skutečných předmětů, různých modelů, obrazů nebo symbolického zobrazení (Technický nákres, schéma aj.)