SZZ navazující magisterské - pedagogika

Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: 
Portál. 

Katedra pedagogiky 
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity 

8 

Kraus, B., & Poláčková, V., et al. (2001). Člověk, 
prostředí, výchova. Brno: Paido.  

22. 

Specifika pedagogické a 

výukové komunikace (IRF komunikační 
struktura, dialog ve výuce a dialogické 
vyučování, vedení diskuse, rozhovor). 

•  Jak se odlišuje pedagogická komunikace v 

hromadném, skupinovém a individuálním 
vyučování? 

•  Písemná sebereflexe vlastního komunikačního 

výstupu. 

Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido. 

Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. 
Brno: MU. 

Nelešovská, A. (2005). Pedagogická komunikace v teorii a 
praxi. Praha: Grada. 

23. 

Otázky pedagoga ve výukové 

komunikaci (význam otázek v procesu 
učení, otázky dle kognitivní 
náročnosti.). Zpětná vazba pedagoga 
v pedagogické a výukové komunikaci 
(funkce zpětné vazby, pravidla pro 
poskytování zpětné vazby, typy). 

•   Uveďte příklady otázek různé kognitivní 

náročnosti z vlastní praxe.  

Fisher, R. (2011). Učíme děti myslet a učit se: praktický 
průvodce strategiemi vyučování. Praha: Portál. 
Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). 
Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál. 
Švaříček, R. (2013). Sedm pravidel kognitivně náročné 
výuky. Komenský, 138(1), 11–17. 

24.        Kvalita školy a pedagogická 
evaluace jako proces, přístupy k 
pedagogické evaluaci, typy pedagogické 
evaluace. 

•  Uveďte příklad autoevaluační činnosti učitele 

v praxi. 

Vašťatková, J. (2010).  Autoevaluace a benchmarking ve 
škole. Olomouc: Hanex. 
Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, T., Chvál, M., & 
Walterová, E. (2011). Česká základní škola. Vícepřípadová 
studie. Praha: Karolinum.