Psychologie - starší varianta 2010

Až ve věku 11, 12 let začíná přihlížet k motivům jednání – bere ohled na situaci, na vnější podmínky i vnitřní pohnutky.

Na Piageta navázal L.Kohlberg – rozlišil 6 stadií vývoje morálky seskupených pod 3 obecná stadia, která odpovídají stupňům kognitivního vývoje dle Piageta.

I. Předkonvenční úroveň (Piagetovo přeoperační stadium myšlení, 2-7 let)

Dítě se chová bez ohledu na druhé, morální normu dodržuje jen pod tlakem odměn a trestů.

II. Konvenční úroveň (Piagetovo stadium konkrétních myšlenkových operací, 7–11 let)

Dítě se přizpůsobilo tlaku výchovy a společnosti, řídí se konvencí, tím, co se od něj očekává.

III. Postkonvenční úroveň (Piagetovo stadium formálních myšlenkových operací, od 12 let)

Mladiství se řídí svými vnitřními principy, které pochopil a převzal za své.

Důležitý je rozdíl také mezi typicky mužskou a ženskou morálkou.

mužská morálka = „morálka spravedlnosti“ – strohá, rigidní, nepřihlíží dostatečně k vnitřnímu stavu a motivaci jednajících osob a ke zvláštnosti situace

ženská morálka = „morálka péče“a porozumění – je situačně senzitivní a přizpůsobivá, „humánnější“

Jednání a chování, které odpovídá morálním hlediskům označujeme jako altruistické, nebo také prosociální v protikladu k egoistickému, sobeckému, zištnému jednání.

Altruistické chování – přináší prospěch druhým a přitom samotnému aktérovi přináší „náklady“. Je dobrovolné, nevykonává se jako profese. Příjemcem je jedinec, a ne organizace či instituce.

Prosociální chování – prospívá druhým, zároveň ale také něco přináší aktérovi (druzí se mu odmění podobným chováním, nebo je aktérovi „odměnou“ vnitřní uspokojení z dobrého činu)

11. Frustrace, frustrační tolerance. Pojem psychická deprivace. Stres. Náročné životní situace. Syndrom emočního vyhoření.

Frustrace

- slovo frustrace znamená zmaření, zabránění

- jedná se o situaci, kdy je člověku znemožněno dosáhnout uspokojení nějaké subjektivně důležité potřeby, ačkoli byl přesvědčen, že tomu tak bude (protože na cestě k cíli vyvstala určitá překážka, bariéra)

- tato situace vyvolává prožitek zklamání a stimuluje u člověka obranné reakce

- frustrace může být do jisté míry i žádoucí, protože nutí člověka hledat jiná řešení a napomáhá tak rozvoji jeho schopností (např. jedinec, kterému se nepodařilo uspět ve sportovní soutěži, bude svým neúspěchem stimulován k většímu úsilí nebo k hledání nových způsobů jak trénovat)

- vnější zdroje frustrace: reakce blízkých lidí, neočekávané překážky

- vnitřní zdroje frustrace: vlastní zábrany, nepřiměřeně vysoké aspirace, nízké sebehodnocení, slabá sebedůvěra apod.

Frustrační tolerance

- míra odolnosti vůči zátěžovým situacím, není u všech lidí stejná