Psychologie - starší varianta 2010

- představivost je neustále bohatší a detailnější, představa začíná v polovině druhého roku navozovat další názorné asociace

- myšlení v první polovině této fáze se nazývá "senzoricko-motorickou inteligencí", usuzování batolete je ještě "prelogické"

- fenomenalismus (plave, protože je žlutý.)

- finalismus (moře vznikla, aby mohly plout lodě)

- artificialismus (Všechno někdo stvořil.)

- animismus (oživování věcí)

- dynamismus (přisuzování vůle věcem)

O pokroku ve vývoji imaginativně-emotivních funkcí osobnosti, zvláště rozvoji jáství, svědčí i projevovaný egoismus, negativismus a vzdor.

- sebeuvědomování, sebezažívání a sebeuplatňování, přibývá i další faktor zahrnující stále intenzivnější vědomí, že pochvalné či zlobné reakce se týkají hodnocení vlastního "já" dítěte.

- emoční život batolat se na počátku vyznačuje spontánností a intenzitou citů, bez schopnosti je příliš ovládat

- v první polovině batolecí fáze se často přechodně vyskytuje emoční labilita spojená s afekty zlosti a strachu. Zlost a hněv jsou obvyklé reakce na frustraci. Strach je pak zažíván v nových, nejistých situacích

- kolem druhého roku se emoce rozšiřují a závist, úzkost, zklamání, zahanbení, pocit křivdy, lítost

- ve třech letech je možné navodit soucit, žal apod. (při vyprávění pohádek)

Typický je v tomto věku průběh skutečných separačních reakcí batolete i na krátkodobé odloučení matky:

První je "fáze protestu"- v níž dítě křičí a volá matku

Druhá je "fáze zoufalství"- v níž ztrácí naději, křičí méně a ve stavu stísněnosti se odvrací a odmítá kontakt s jinými

Výchovné problémy - Nejobvyklejším výchovným problémem v tomto věku bývá "vzdor". Je to ale zcela zákonitý a typický jev. Jde o přirozený výraz střetu dítěte, nadaného již jistou vnitřní autonomií, s nějakou pro něj nezvládnutelnou překážkou, reprezentovanou vesměs vůlí rodičů. Konfliktu lze předejít zvláště postupnou přípravou dítěte na změnu činnosti, vhodnou motivací, odpoutáním pozornosti něčím zajímavým, požádáním o pomoc apod.

Vývoj sebepojetí: formuje se v souvislosti s jástvím, dle 1. kontaktů mezi matkou a dítětem;

2,5 r. – na vývoje sebepojetí se podílí nejbližší rodina (rodiče, sourozenci, prarodiče); egoistické, zaměřené na sebe (lze sledovat i ve vývoji hry – paralelní – hraje si raději samo, receptivní – básničky – i spojené s pohybem); 3.r. – formuje se autonomie (rozšiřuje se okruh nejbližších – teta, strýc, dítě dostává zpětnou vazbu – ochranářská – povzbuzující – obraz dítěte se utváří v pozitivním duchu).

Předškolní věk - předškolní věk ( 4-6let) je poslední fází ranného dětství. Fyzicky dochází do první fáze plnosti (2-4let) také k první fázi vytahování (5-6let), během které dítě nabývá zpravidla již metrové výšky. Postupně dosahuje stále lepšího ovládání jemné motoriky (kreslení, vystřihování, zavazování bot apod.)