Psychologie - starší varianta 2010

1. Preferují intenzivní prožitky (hlučná hudba, rychlá jízda, slézání vrcholů, potápění do hloubek). Cílem je dosáhnout nějakého maxima.

2. Usilují o absolutní řešení. (přehnané aktivity s ideou)

3. Vše chtějí dosáhnout neodkladně, ihned. Odklad je zátěží (rychlé známosti, překotný sňatek, ukradené auto, gambleři,…)

- probíhá utváření a stabilizace sebepojetí a dalších východisek charakteru jako jsou základní soustavy postojů, ideálů a hodnot, o které se pak opírá rozhodování osobnosti. To však neprobíhá izolovaně, ale v neustálé interakci s prostředím.

- dochází ke zklidnění vztahu mezi rodiči a dětmi, ke zvýšení důvěrnosti v tomto vztahu

- narůstá spokojenost s vlastním tělem

- ke konci adolescence dochází ke stabilizaci emočního prožívání, starší adolescenti nebývají tak náladoví a citově labilní. Tuto fázi lze ozn. „období vystřízlivění“ signalizující nástup realismu mladé dospělosti (Macek)

Vnímání

- vnímání spočívá nejen v zachycení, ale také v porozumění vnímaným údajům – dospívající využívají nejen rozvinuté funkce analyzátorů, ale i stále vzrůstající zásoby poznatků a zkušeností uspořádaných do stále přesnějších a obsažnějších struktur, usnadňujících vydělování podstatných stránek jevů a vztahů ze senzorického pole

- vnímání probíhá za spoluúčasti pozornosti, paměti, myšlení, i potřeb a očekávání

- pubescenti – je pro ně typické spíše vnímání povrchní, nepřesné pozorování se zjednodušenými a ukvapenými závěry

- v dospívání se vnímání opírá o funkční vrchol všech analyzátorů

- navíc se ještě zjemňuje čich a smysl pro rytmus

Pozornost

- v pubertě – ovlivňuje pozornost nejen oslabená nervová soustava (jako důsledek rychlého růstu a hormonální přestavby), ale také značný rozsah a nevyhraněnost zájmů

- pozornost je málo stabilní a její intenzita často kolísá

- přechodně se zhoršuje - obtíže při koncentraci pozornosti, zvýšená unavitelnost, důsledkem je často i zhoršení prospěchu

- v průběhu dospívání se stále více uplatňuje záměrné, plánovité a systematické „pozorování“, dospívající začíná chápat, jakým způsobem se nejvíc naučí, co podpoří jeho soustředění na práci

- v adolescenci – stabilnější a přesnější koncentrovanost pozornosti s uplatněním abstrakce, širších poznatků a životních zkušeností

Paměť

- v pubertě – asi ve 13 letech – se mění poměr mechanické paměti (neekonomické vštěpování, rychlé zapomínání a praktická nevyužitelnost) ve prospěch paměti logické, která vyžaduje již hlubší porozumění látce a systematické přiřazování nových informací dříve vytvořeným základům

K tomu dochází díky nově vznikající schopnosti abstraktního myšlení (tato schopnost narůstá od 12 let)