Psychologie - starší varianta 2010

- mechanická paměť však nikdy neztrácí zcela svůj význam a její schopnost výrazně neklesá, mění se však míra jejího využívání - mizí „biflování“ - pro potíže s významovým uspořádáním osvojovaných obsahů. Logická paměť si vynucuje ovládnutí nových postupů při osvojování látky – kapacita paměti je tak vyšší

Myšlení

Vývoj myšlení postupuje:

• od názorných operací s konkrétními jevy, popř. s obecnými představami či pojmy k formálním operacím s abstraktními verbálními či neverbálními symboly

• od postupů empiricko-induktivních k hypoteticko-deduktivnímu usuzování

• od myšlení konvergentního k divergentnímu

Nový způsob myšlení – abstraktní myšlení

Abstrakce – spočívá ve vytváření nenázorných kategorií na základě podstatných vlastností jevů (počasí, krása, dobro)

Abstrakce je základní podmínkou nástupu stadia formálních operací (podle Piageta od 12 let). Tyto formální myšlenkové operace nevyžadují (na rozdíl od dětských „názorných operací“) vazbu na konkrétní jevy.

- pubescenti ve věku 13, 14 let – zpravidla ještě nedokážou uskutečňovat formální operace bez opory názornosti (model, nákres,…), teprve adolescenti ve věku 16, 17 let myslí spolehlivě na úrovni formálních operací

Myšlení se stává hypoteticko - deduktivní, tj. schopné dedukovat závěry z pouhých hypotéz, nejen z reálných pozorování.Dospívající jsou již schopni uvažovat i hypoteticky, aniž by k tomu potřebovali konkrétní zkušenost. Uvažují již o různých možnostech, dokonce i těch které reálně neexistují.

Nový způsob uvažování umožňuje přemýšlet o budoucnosti.

V dospívání je nutno stále více uplatňovat i divergentní myšlení spočívající v tvůrčím hledání více možných alternativ řešení, zvažování mnoha variant postupů. Takové rozhodování je totiž nejobvyklejší i v běžném životě (např. při volbě partnera, předmětu podnikání apod.)

Škola však vyžaduje častěji konvergentní myšlení (s jediným možným postupem a řešením), což u některých žáků vyvolává chybnou představu, že na všechno již existuje osvědčený metodický návod, a vede až k pasivitě v poznávacím úsilí.

Tvořivost (kreativita)

Tvořivost – taková „forma lidské činnosti“, která přináší něco nového, originálního a současně společensky užitečného.

- vztah úrovně obecné inteligence a kreativity není statisticky významný! (osobnost s nadprůměrnou inteligencí nemusí být zároveň vysoce kreativní,

- pubescenti – pružnost ve vynalézání „nových způsobů řešení“ je pro tento věk typická. Nápady pubescentů jsou však často díky nezkušenosti, a zbrklosti mnohdy také překotné, neuvážené, necitlivé a nezdrženlivě uplatňované

- při volní realizaci postupují neplánovitě a lehce se vzdávají při prvních překážkách