Psychologie - starší varianta 2010

Menší věkové rozdíly sourozenců přinášejí obvykle i větší žárlivost a nevraživost. Již rozdíl 2 let může u mladších vyvolávat pocity nedostačivosti a trvale nerovné soutěže! (Matějček)

Vedle pořadí sourozenců ovlivňuje vzájemné vztahy i přístup rodičů. Vzájemná žárlivost a závist je menší, jestliže rodiče dovedou na každém dítěti nalézat a oceňovat jeho kladné stránky. Nic totiž nepodlamuje sebedůvěru více, než vzájemné srovnávání a dávání za vzor (Čačka).

Škola

Po nástupu do školy se dítě musí přizpůsobit nejen náporu nových povinností, včetně předepsaného režimu dne, ale vyrovnat se i se zcela odlišnou společenskou situací.

Škola umožňuje postupnou integraci do společnosti. Nabízí mu nové, často rozdílné zkušenosti, než jaké získalo v rodině.

vlastní školní úspěšnost – je pro dítě velmi důležitá - její posouzení opírá o srovnání s druhými. Kladné sebehodnocení má velký význam pro duševní zdraví. Trvalejší neúspěch ve škole může ohrozit hodnotu vlastního „já“. Dítě může trpět pocity méněcennosti, úzkosti a bezmocnosti.

Učitel

Zejména na počátku školní docházky má učitel pro žáky velký význam.

V 1. třídě je pro dítě takovou autoritou, která převyšuje i autoritu jeho rodičů. Přijímají ho zcela nekriticky. Bojují o jeho přízeň, žalují na spolužáky. Často svého učitele přímo zbožňují.

Spolužáci

Ve školní třídě dítě získává roli spolužáka.

Třída je formální skupina, jejíž složení je náhodné, spolužáky si nemůže vybrat. Je zde srovnáván jeho výkon i ostatní dětské projevy. Může tak dojít k uspokojování potřeby sebeprosazení, ale také zažívání pocitu nedostačivosti a selhání.

Zpočátku je třída nediferencovaná. Vztahy mezi spolužáky jsou spíše nahodilé, vytváří se např. mezi dětmi sedícími vedle sebe, za sebou apod.

Ve 3.třídě lze již pozorovat kamarádskou solidaritu, žák také začíná více pociťovat příslušnost k třídnímu kolektivu.

Děti se začínají sdružovat podle pohlaví, což způsobuje zejména psychická rozdílnost a odlišnost zájmů. Ve třetí třídě tak vznikají chlapecké a dívčí skupinky.

Mimoškolní vlivy

Právě v mimoškolní činnosti se dítě nezřídka setkává s těmi nejmocnějšími podněty k důvěře ve vlastní síly. Do jisté míry sice na zkušenosti ze školní práce navazuje, opírá se o ně, ale navíc je často ještě podstatně rozšiřuje a prohlubuje, i když jde především o regeneraci sil formou zcela svobodně volené aktivity.

Vrstevníci

Na počátku dětství jsou „kamarádi“ voleni nahodile. Děti chtějí mít zpočátku hodně kamarádů Postupně si však zpravidla oblíbí „nejlepšího kamaráda“, se kterým přes občasné hádky dobře vychází.

Po 9. roce má tedy již většina dětí vedle skupiny přátel i jednoho kamaráda stejného věku a pohlaví. V té době začínají být „určité vlastnosti“ kamarádů nezbytnou podmínkou přátelství (kamarád je legrační, zná zajímavé věci o letadlech, hraje dobře kopanou apod.)