Psychologie - starší varianta 2010

Příčiny takového jednání: - podvědomá aplikace vlastní přísné výchovy svých rodičů

- přesunutá agrese

- nedostatek lásky k dítěti

Autoritativní přístup má řadu projevů na škále od „přehnané péče“ („Jenom já dobře vím, co je pro tebe dobré a ať tě ani nenapadne to odmítat!“) až po stálé nevraživé obviňování dítěte („Tak cos zase natropil, přiznej se, já ti ukážu!“)

Důsledkem jsou především neurastenické potíže dětí, narušení vývoje osobnosti. Disciplína blokuje formování vlastních názorů, rozvoj nezávislosti, snižuje sebejistotu a sebeúctu, brzdí utváření schopnosti samostatně rozhodovat. Nedůvěřivá a napjatý vztah se pak navíc přenáší i do ostatních postojů a kontaktů s lidmi. Nemožnost získání lásky dospělého oslabuje také ochotu k poslušnosti a může vést až ke kázeňským přestupkům.

Autoritativní výchova může mít dvojí dopad:

1) dítě se trpně podrobí – konformní poslušnost je obvyklejší, tyto děti bývají plaché, přecitlivělé, nesmělé, nervózní

2) dítě vzdoruje – je častější u těch, kteří chápou přísnost jako výraz „nelásky“ rodičů (děti, které poznaly nebo zažívají např. shovívavost babičky).

Formou vzdoru je u dětí: zlobení při jídle, loudání se s plněním povinností, přehnaná nevraživost na jiné děti, týrání zvířat apod.

u dospívajících – hádky, osočování, nerespektování příkazů a zákazů, parta, forma úniku – alkohol, drogy, agresivita až delikvence.

16. Psychohygiena učitele a žáka. Kategorie zdraví, adaptace a maladaptace. Syndrom vyhoření

Definice zdraví:

„Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí.“

Pojetí zdraví:

• zdraví jako důležitý prostředek k dosažení cíle (potřebuji být zdráv, abych mohl…)

• zdraví se stává cílem samo o sobě, dokonce nejdůležitější hodnotou pro člověka vůbec

Co si lidé představují od pojmem zdraví

– zdraví jako nepřítomnost nemoci, úrazu, choroby

- člověk, kterému je dobře tělesně, duševně, duchovně i sociálně

Duševní zdraví

je stavem bez patologických příznaků, stav vyrovnanosti sokolím, se sebou samým, pocit identity a seberealizace, nezávislosti na vnějších vlivech, tolerance vůči stresu, tvořivosti, vytýčené životní cíle.

Duševní zdraví ovlivňují následující faktory:

1. tělesné faktory – nemoc vyvolávající podráždění, deprese,…

2. makrosociální faktory – stav životního prostředí (ekologie, kultura, politika, ekonomie)

3. rodinné faktory – kde člověk vyrůstá = prostředí formování osobnosti

4. vrstevníci, školní či pracovní faktory – dáno věkem, jak se cítím mezi vrstevníky se odráží na mém psychickém stavu

5. seberegulace – náročnost člověka sama na sebe