Psychologie - starší varianta 2010

- můžu ovlivňovat, nejvíce se uplatňují následující zásady psychohygieny:

Psychohygiena = duševní hygiena

- systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, rovnováhy

- snaha zabránit vzniku poruch duševního zdraví

Význam duševní hygieny – prevence duševních chorob (neuróz)

• prevence somatických onemocnění (utužování imunity)

• význam pro zlepšení pracovního výkonu

• význam pro životní spokojenost, pohodu

• význam pro zlepšování mezilidských vztahů

Duševní hygiena doporučuje: - správnou životosprávu (dostatek spánku, nekouřit, pravidelné střídání práce a odpočinku, zdravá strava…)

• relaxační techniky (Schulzův autogenní trénink, Jacobsonova relaxace)

• předcházet stresujícím situacím

Zásady psychohygieny:

• Pracovní prostředí – pracovní prostředí by proto mělo být upraveno a vybaveno hygienicky. Úprava by se měla týkat i estetické stránky, aby prostředí působilo příjemně. Měly by se kontrolovat fyzikální podněty, které přicházejí z vnějšího prostředí (světlo, hluk, teplota, vlhkost vzduchu), měl by být zajištěn dostatek pracovního prostoru, větrání a dostatečné materiální vybavení.

• Životospráva – zahrnuje výživu -vhodné složení potravy a pravidelnost v jídle,nepřejídat se

spánek – délka, kvalita

vhodné rozložení odpočinku a zátěže – nutný pohyb a tělesná práce

• Organizace práce – je nutné naučit se hospodařit s časem i vlastními silami.

  • Měli bychom dbát na pořádek ve věcech i na přiměřené osobní pracovní tempo.

  • Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku

• Systém hodnot – duševní hygiena úzce souvisí s naším systémem hodnot

  • objektivní sebepoznání a sebehodnocení

  • reálný pohled na své okolí, cíle, smysl života

  • soulad v mezilidských vztazích

  • orientace v příčinách svých nálad

  • cílevědomou práci na sobě samém.

Adaptace

• je proces sociálního a společenského přizpůsobování se

• osobní zvládání problémů, otázku sebeovládání

• závisí na vlastnostech temperamentu, schopnostech, aktuálních motivech

Maladaptace

• snížená schopnost adaptace, nerozhodnost

• nepřizpůsobivost, nebo zhoršená adaptace (zejména ve smyslu sociální přizpůsobivosti)

• ve škole se vyskytuje hlavně maladaptivní profesní a studijní orientace - žák projevuje nerozhodnost v tom jaké povolání si má vybrat, neangažovanost při volbě povolání, pasivitu, lhostejnost k vlastní budoucnosti.

• projevuje se hlavně poruchami chování obecně a poruchami chování obecně a poruchami učení specificky ve školním prostředí (antisociální chování)}.

• Typy maladaptace – únik do fantazie, ješitnost, sebeidealizace, úzkostlivá konformita, adaptace útokem.

Vztah učitele a žáka je mezilidský vztah, který ovlivňuje průběh i výsledek učitelova vyučování, žákova učení, kvalitu jejich spolupráce, sociální percepci, emociální a motivační aspekt výuky. Tento vztah je dán obecními sociálními rolemi, které oba zastávají a potom zvláštnostmi obou aktérů (pohlaví, věk, očekávání), zvláštnostmi jejich očekávání, zvláštnostmi vyučovacího předmětu, délkou a frekvencí jejich vzájemného setkávání…