Psychologie - starší varianta 2010

- otec dceři poskytuje „mužské zrcadlo“ – umožňuje cvičit si na něm chování k mužům vůbec, dívka si zkouší jaké reakce jejich chování vyvolá (už ve 4 letech dívky začínají dívky projevovat „ženské triky“ ověřovat si tím jejich dopad)

- pozitivní soužití dcery s otcem, včetně pocitu, že ji akceptuje, je významnou součástí i jejího budoucího přístupu k mužům. Chybí-li jí tato zkušenost, mohla by se jich i bát (strach, zábrany, nejistota, uzavřenost, neobratnost v navazování kontaktů, plachost, úzkostlivost) anebo považuje muže za svého potenciálního protivníka (jak mluví matka o mužích po rozvodu).

- otec je vzorem pro výběr partnera

Sourozenci

- jejich významnost závisí na míře shody pohlaví a věku – pubescenti preferují sourozence stejného pohlaví a podobného věku

- pokud jsou sourozenci na rozdílné vývojové úrovni, zvyšují se rozdíly jejich názorů a preferencí, obvykle si přestávají rozumět, a proto klesá četnost jejich kontaktů

- potřeba osamostatnění od rodiny se může také projevit tendencí k odpoutání od sourozence

• Starší sourozenec – bývá napodobován, obdivován, dospívající mu závidí větší volnost a svobodu. Často se s ním identifikuje ve větší míře, než dříve. Pokud je však starší sourozenec úspěšný a rodiči dlouhodobě více ceněný – dochází k opačné tendenci – k deidentifikaci a co největšího odlišení.

• Ve vztahu k mladším sourozencům – bývá dospívající nevraživý, ztrácí o ně zájem, protože ho dětské nápady obtěžují.

• Pokud jsou sourozenci přibližně stejného věku – mohou vytvořit koalici, která jim poslouží jako opora v osamostatňování. Mohou si poskytovat vzájemnou podporu a pomoc.

Škola

- motivace k učení závisí na subjektivním významu učiva. Jestliže se jeví nepotřebné, klesá i motivace k práci – to je jeden z důvodů, proč většina pubescentů nemá o školu zájem

- záleží na studijních aspiracích – dospívající bývají motivováni k osvojení takových znalostí. Které se jim zdají užitečné pro budoucí profesi. (Např. „Chtěl bych zvládnout chemii, protože se chci hlásit na chemickou průmyslovku.“)

Učitel

- dospívající jsou k požadavkům učitele i školním normám stále kritičtější

- kritika učitelů se v tomto věku stává normou chování. U mnohých jde však jen o „přenos vztahu k rodičům“ (rušením ve škole je např. ventilován odpor k otci) Kladný vztah však nedávají najevo z obavy, že by to mohlo být chápáno jako šplhounství.

- mění se vztah k učiteli – starší žáci hodnotí chování i profesní kompetence učitele přísně, bývají k nim netolerantní (tato změna je podmíněna schopností zralejšího způsobu uvažování a potřebou odpoutat se ze závislosti na autoritě)

- pubescent akceptuje učitele jako autoritu, jen když mu něčím imponuje a může si ho vážit.