Psychologie - starší varianta 2010

Matka

- dospívající odmítá nadměrné pečovatelství, hlídání a dávání rad

Na nezájem a nechuť dospívajících dětí přijímat její péči může matka reagovat pocity nevděku a nespravedlnosti. Bojí se prázdnoty, pocitů zbytečnosti, marnosti a ztráta. Snaží se proto prodlužovat závislost, odmítá jakékoliv změny (oblečení, chování)

- na druhé straně je matka pro většinu pubescentů nejvýznamnější osobou a zdrojem sociální opory

- dospívající od ní očekávají vytváření „rodinného krbu“ – zajišťování a navazování citového souladu mezi členy rodiny jako celku

Vztah matka – dcera

– v dospívání může být vztah ohrožen vzájemnou rivalitou – dívka chce zdůraznit své vlastní kvality v oblasti ženské role, matka však chce tuto tendenci u dcery potlačit.

Dospívající dcery berou matkám oblečení, kosmetiku, snaží se vypadat dospěleji a přitažlivěji – matky k těmto projevům zaujímají ambivalentní postoj – na jedné straně mají radost z dobře se vyvíjející dcery, na druhé straně však ztrácejí jistotu jak v mateřské, tak v obecně ženské roli.

Dcera od matky potřebuje, aby ji podpořila v rozvoji ženské role

Pro dospívající dívku je nevýhodné pokud matka na svou ženskou roli rezignuje, protože pak nemá přijatelný ženský vzor.

Vztah matka – syn

– bývá tolerantnější a méně kritický, syn snáze dosáhne větší svobody. Matky na syny kladou menší požadavky, zejména pokud jde o domácí práce

Pro chlapce je matka modelem ženské role, a vzhledem k tomu se ve vztahu k ní zkoušejí prosazovat, experimentují s rozvíjející se mužskou dominancí. Na druhou stranu matku ze své pozice dospívajícího muže často hájí a chrání.

Dospívající syn se potřebuje od matky odpoutat, aby si potvrdil svou mužskou identitu, proto se neuvědoměle chová tak, aby matku odpudil (odmítá poslouchat, reaguje negativisticky,…)

- syn si často vybírá partnerku, která má znaky jeho matky

Otec

- otec je více důležitější pro dospívající chlapce než pro dívky

- dospívající u něj oceňují: kamarádskost, svědomitost, statečnost, optimismus,

Vztah otec – syn

- je charakteristický důrazem na mužskou identitu, na sdílení společné příslušnosti k mužskému společenství

- syn otce pozorně sleduje jeho chování k ženám a napodobuje jeho strategie

- dospívající syn se potřebuje osamostatnit a o společnost otce již tolik nestojí jako dřív, dává přednost vrstevníkům, otec však pro něj neztrácí význam, stačí mu pouhé vědomí, že se na otce může spolehnout, kdyby potřeboval.

Vztah otec – dcera

- otcové mívají k dcerám větší odstup – dospívání dcery může otce uvést do rozpaků, nevědí, jak by s ní měli nyní jednat, když už není dítě

- chování otců k dívkám může být různorodé – mohou naprosto odmítat a ignorovat jejich ženské projevy, nebo také mohou žárlit na jejich vrstevnické ctitele