Psychologie - starší varianta 2010

Předpoklad neměnnosti psychických vlastností, přehlížení možností dalšího vývoje osobnosti – tento předpoklad vychází z pesimistického postoje k člověku a životu. Učitel si vytváří o žákovi relativně statický obraz, odpovídající krátkému úseku jeho vývoje. (zvláště nepřiměřené je předpokládat neměnnost vlastností zjištěných u dítěte či mladistvého, který se ještě prudce vyvíjí)

Shromažďování údajů o osobnosti žáka a jejím vývoji:

Učitel je často při poznávání žáků ve výhodě před psychologem a lékařem – je s dětmi v každodenním styku po dobu celého školního roku, často může žáky sledovat i po několik let, není omezen na jednorázová vyšetření. Učitel má příležitost zejména:

• sledovat činnosti, výkony a chování žáků v přirozených podmínkách

• sledovat emoční projevy žáků ve vztahu k činnostem, výkonům, úspěchům a nezdarům

• sledovat sociální komunikaci a interakci žáků, jejich sociální role a vztahy

• pozorovat projevy téhož žáka v různých situacích a podmínkách – při výkladu učitele, při písemné práci, při řešení úlohy ve skupině, o přestávce, cestou do školy, na exkurzi, na výletě, při únavě nebo začínající nemoci, po úspěchu i nezdaru, po konfliktu se spolužáky či učitelem atd.

• komunikovat se žákem a sledovat jeho projevy, vést rozhovor se žákem, jeho rodiči, spolužáky atd.- srovnávat pohledy různých osob na stejnou skutečnost

• doplňovat svá poznání žáka údaji z vyšetření psychologa, lékaře, sociálního pracovníka aj.

Metody:

Pozorování

- základní metodou psychologie

- záměrné, cílevědomé, systematické smyslové vnímání jevů

- pozorováním se zjišťují vnější projevy člověka – chování, podle nichž může psycholog usuzovat na jeho prožívání

Druhy pozorování:

Introspekce – pozorování sama sebe, vlastního nitra

Extrospekce – pozorování jiných

individuální – jednoho člověka – např. jedno z dětí při práci ve skupině

skupinové – celé skupiny

řízené (navozené) – např. pedagog určí skupiny

volné (přirozené) – pedagog nijak nezasahuje do pozorování

krátkodobé – v krátkém časovém úseku

dlouhodobé - longitudiální

přímé

nepřímé - jinou osobou, audionahrávka, videonahrávka

zjevné

skryté - jednosměrně průhledná stěna, skrytá kamera

celkové – např. Jaká je úroveň grafomotoriky žáka?

částečné – např. Jakým úchopem žák drží tužku?

zúčastněné - na určitou dobu se začleňujeme do pozorovaného ped.procesu

nezúčastněné

strukturované - stanovíme druhy jevů, kategorie, kt. budeme sledovat,

nestrukturované – pozorování spontánní činnosti bez přípravy pozorovacího systému

Záznam pozorování: pozorovací arch, karty, škály, deník, magnetofon, videokamera

Při pozorování můžeme využít škálování, kdy pomocí zvolené stupnice (škály) posuzujeme míru určité kvality. Škála - numerická (1 – 2 – 3 – 4 – 5 – N), kategoriální (stále – velmi často – často – občas – nikdy – N) nebo grafická (hodnocení je vyjádřeno graficky, nejčastěji na přímce – v poloze svislé nebo vodorovné).