Psychologie - starší varianta 2010

Využijeme psychologických poznatků o činnostech ve volném čase a o sociálních skupinách, zej. o skupině vrstevníků.

6. Souhrnná charakteristika

• Příznivé výkony, projevy a vlastnosti (zájmy, schopnosti a dovednosti, svědomitost a vytrvalost, komunikace a vztahy k lidem aj.)

• Problémy a nedostatky: v čem spočívají, jejich pravděpodobné vysvětlení; jak se dosud řešily, co se při řešení osvědčilo a co ne.

• Cíle a budoucí vývoj: jak je vidí žák, rodina, učitelé; dosud nevyužité možnosti žáka, rodiny, školy, dalších osob či institucí; návrhy na opatření ve výchově, zdravotní a sociální péči, v práci s rodinou, ve spolupráci s psychologem.

Především se snažíme vyvarovat schematizujícího postupu, který vidí u žáků jen příznivé nebo naopak nepříznivé znaky. U žáka s výraznými nedostatky s e snažíme vyčlenit jeho relativně příznivé stránky – těch přece využíváme v další výchově či převýchově.

18. Psychodidaktika. Učení a kognitivní rozvoj (vytváření návyků, osvojování vědomostí a dovedností, „intelektové“ učení): vytváření soustav představ a pojmů; učení se řešení problémů; senzomotorické učení a dovednosti; psychologická problematika strukturování učiva, vyučovacích a učebních strategií.

Psychodidaktika – interdisciplinární teorie, která propojuje přístupy a poznatky obecné didaktiky, psychologie učení, kognitivní psychologie vědění a dalších.

Její podstatou je poznání, že vzdělávací procesy (nejen ve školním prostředí) je nutno vysvětlovat též psychologických zřetelů. K tomu byly vytvořeny četné koncepce psychodidaktiky. (Ped.slovník)

Učení – je získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. „Vše co není naučené, je vrozené!“ (Čáp, 2001) ot.8

Zákony učení:

1. Zákon motivace:

druhy motivace:

-vnitřní - psychický stav nutící jedince něčemu se naučit pro vlastní užitek

-vnější - stav, kdy se jedinec učí, protože musí

-pozitivní - odměny, pochvaly

-negativní - tresty

Hodnotnější je vnitřní motivace a lepší výsledky následují po pozitivní motivaci

2. Zákon zpětné vazby (informace)

Zpětná vazba: Rozumíte tomu? Kdo rozumí? Kdo nerozumí? Kdo trochu rozumí a trochu nerozumí? Pak: Čemu rozumíte jen částečně? Znovu vysvětlit a pak pokračovat.

Slouží k informování učícího se i učitele o pokračování a výsledku učení. Rozbor chyb je také zpětná vazba

Programové vyučování - látka rozdělená do jednotlivých kroků, dokud nezvládnu jeden, nepostoupím

3. ZÁKON PŘENOSU (transfer)

Proces, jehož podstata spočívá v tom, že dříve osvojená látka ovlivňuje učení nové látce.

Druhy transferů :

-pozitivní - osvojené pozitivně, ovlivňuje osvojované

-negativní - osvojené negativně, ovlivňuje osvojovanou látku (nazývá se též interference)

-specifický - týká se podobných látek