Psychologie - starší varianta 2010

Mívá obvykle lichý počet stupňů (3, 5, 7) spolu se stupněm N (= nemohu se vyjádřit, nehodí se) a je často bipolární: např. Posuzovaný žák je v hodinách matematiky: pasivní– 1– 2– 3– 4 – 5–aktivní-N

Rozhovor (interview)

individuální

skupinový

standarizovaný (řízený) - podle předem promyšlených a připravených otázek

nestandarizovaný (improvizovaný, volný) – otázky nejsou připraveny

polostandarizovaný – je kombinací obou, některé otázky jsou předem připravené,

Rozhovor zpravidla probíhá v několika fázích:

Úvodní fáze – navázání kontaktu, určení tématu a času, zajištění bezpečí zneužití informací

Vedení rozhovoru – kladení připravených otázek, odstup a zároveň zaujetí pro problém

Závěr – shrnutí poznatku, uvolnění atmosféry, doporučení dalšího postupu

Techniky kladení otázek:

Přímé (uzavřené) – ano – ne, jedna odpověď,… např. Unavuje tě vyučování?

Nepřímé (otevřené a polootevřené – naznačující) např. Jak se cítíš na konci vyučování?

Projektivní (otevřené) – např. Jak se asi cítí děti na konci vyučování?

Zásady pro vedení rozhovoru:

Nejméně 60 % aktivity ponechat na straně klienta (žáka). Sledovat emoční projevy, neklást více otázek najednou, přizpůsobit tempo možnostem klienta, mít trpělivost, neklást doplňující sugestivní otázky, zajistit pocit bezpečí.

Záznam rozhovoru: papír, rozhovorový list, diktafon, magnetofon, videokamera

Rozbor volnějších písemných projevů – např. slohové práce na téma moje soboty a neděle; moje prázdniny; sourozenci a kamarádi; náš oddíl (zájmový kroužek, parta apod.); kniha, která se mi líbila; film, který se mi líbil; až dokončím školu…

Rozbor výsledků činnosti

- podle vypracování školní úlohy se usuzuje jaké má žák: schopnosti a dovednosti, jaký je jeho zájem či nezájem o obor, zda je svědomitý, vytrvalý apod.

- podobně se postupuje při rozboru výsledků zájmové činnosti, uměleckých děl, technických vynálezů apod.

Stejný produkt může být u různých osob výsledkem různých psychických vlastností, procesů a stavů a také jiných vnějších podmínek (např. osobností vedoucího zájmového kroužku, jeho postojem k dítěti, úrovní metodické a materiální podpory, vztahy mezi členy kroužku apod.)

Obecně lze říci, že dobrý výsledek činnosti zpravidla znamená, že dítě má dobře rozvinutý soubor příslušných psychických předpokladů (pokud byla vyloučena možnost opisování, pomoci spolužáků, rodičů atd.) Naproti tomu špatný výsledek činnosti může být u části osob způsoben nedostatkem schopností, ale u dalších osob mohou být schopnosti dostatečné, zato působily rušivě jiné podmínky (např. zdravotní stav). Rozbor výsledků činnosti je proto nutný kombinovat s jinými metodami!!!

Sociometrie

– měření interpersonálních vztahů a preferencí, zvláště v malých sociálních skupinách. Jde např. o zjišťování intenzity vztahů (sympatií, přátelství, kooperace), postavení jedince ve skupině (role, prestiž, hierarchické začlenění) nebo integrace skupiny (stupně soudržnosti, soutěživosti a konkurence)