Psychologie - starší varianta 2010

17. Psychologie poznávací a diagnostické činnosti pedagoga. Metody: pozorování, rozbor výsledků činnosti, rozhovoru. Sociometrie. Psychologická anamnéza. Pedagogicko – psychologická charakteristika žáka.

Úspěšnost učitelovy práce do značné míry závisí na tom, zda dobře zná své žáky. Když chce člověk na někoho působit, musí ho znát.

Obtíže a chyby při poznávání osobnosti:

Projekce – tendence promítat vlastní osobnost do chování jiných lidí. „Podle sebe soudím tebe.“ Např. učitel mylně předpokládá, že žák dokáže pochopit totéž co on sám, a to stejným způsobem uvažování, předpokládá stejný zájem a rozvinutou motivaci jako u sebe apod. Někdy také přisuzujeme druhému člověku např. egoistické, agresivní pohnutky, které jsou v nás v potlačené podobě.

Individuální subjektivní zkreslení – sklon posuzovat lidi zkresleně

- „černými brýlemi“ - pesimistický pohled na svět, člověk vidí na lidech spíše nepříznivé vlastnosti, - „růžovými brýlemi“ – optimistický pohled na svět, sklon vylepšovat si obraz lidí

Předsudky – příslušnost žáka k určité národnosti nebo jiné sociální skupině může ovlivnit jeho posuzování pod vlivem předsudku o příznivých nebo nepříznivých vlastnostech této skupiny, bez ohledu na individuální zvláštnosti žáka. Nebo – nekritické převzetí názoru jiných učitelů o žákovi.

Haló efekt – jedna nápadná (kladná nebo záporná) vlastnost člověka – první dojem – nás ovlivní natolik, že hodnotíme zobecněně všechny jeho vlastnosti. Příznivý dojem podporuje zdůraznění kladných vlastností, nepříznivý dojem má opačné účinky.

Stereotypizace – zej. u učitelů na 2. st. ZŠ a na SŠ, který se setkává s větším počtem žáků a nemůže každého z nich důkladně poznat si pomáhá tím, že je zařazuje do některého z několika schémat, typů (např. podle prospěchu, nadání, svědomitosti, temperamentu, rodinných podmínek aj.) se kterými se dosud často setkávali.

Vysvětlování projevů osobnosti jedinou příčinou – učitelé často jednoznačně usuzují z žákova výkonu na jeho schopnosti, z jeho chování na „vychovanost či nevychovanost z rodiny“ apod. V lidské činnosti a jejích produktech působí však větší počet podmínek – schopností, motivace, aktuálního psychického stavu, situace v rodině, ve školní třídě, zdravotního stavu žáka apod. Učitel by se proto neměl ukvapovat s usuzováním na jednu příčinu žákova chování

Přeceňování psychických vlastností a podceňování situačních vlivů – žák se často odvolává na vnější podmínky (a tím ospravedlňuje svůj nezdar). Učitel má tendenci připisovat žákův nezdar jeho vnitřním vlastnostem – jako nedostatek schopností a svědomitosti a zanedbávat tak situační, vnější podmínky. Záleží však jak na vnějších, tak na vnitřních podmínkách žákovy činnosti.