Psychologie - starší varianta 2010

Vývoj vnímání u dětí - vlivem školy je bezděčné vnímání zvolna vystřídáno záměrně organizovaným procesem. Pozorováním se tedy rozumí zacílené, plánovité a aktivní vnímání. Proces vývoje smysluplného vnímání senzorického pole: -stádium prostého výčtu předmětů, bez pochopení smyslu - stádium popisu, při němž dítě předmět adekvátněji charakterizuje, ale uvádí jen dílčí vztahy - stádium, kdy vnímaný obraz je již nahlížen, jako smysluplný celek.

Dětská pozornost - Přechod k záměrnému uplatňování pozornosti. Intenzita a stabilita pozornosti závisí na jejich vhodné bezprostřední motivaci a pestrosti hodiny. Od 7 do 10ti let trvá délka koncentrace při méně poutavé činnosti nejvýš 20-30minut, po jedenáctém roce jsou pak žáci schopni vykonávat nudnou činnost (opisování) až 40 minut.

Paměť a obrazotvornost u dětí - nahrazena záměrným soustředěním a vštěpováním. Představy jsou stále bohatší, vesměs vázané na prožitky. Na počátku fáze je mechanická paměť nezbytným předstupněm vyšších forem vštěpování (učí se abecedu, násobilku, vyjmenovaná slova). Později přecházejí od mechanické paměti na logickou. Rozvoji logické paměti dětem zpočátku brání malá slovní zásoba, menší schopnost uvádět novou látku do souvislostí s dříve naučeným. Ochabuje expresivita spontánních projevů ve hře, kresbě. Výuka se opírá o reprodukční fantazii, doprovázející učitelův výklad.

Psychologie morálního vývoje - o morálním vývoji hovoříme v souvislosti s charakterem. Usuzuje se, že u každého jedince dominuje určitý typ charakteru, odpovídající určité úrovni morál. vývoje. Tzn., že každý dospívá k určité úrovni morál. vývoje, která je charakteristická pro chování dítěte určitého věku. Např.

* kojeneckému období odpovídá amorální typ charakteru

* ranému dětství prospěšný typ charakteru

* pozdější dětství konformní charakter

13. Obecná charakteristika dospívání a úroveň poznávacích procesů dospívajících (charakteristika a srovnání duševních změn v pubertě a adolescenci, úroveň vnímání, pozornosti, paměti, myšlení a tvořivosti).

Obecná charakteristika dospívání:

Dospívání – období zhruba od 11 do 20 let

- jedná se o specifickou životní etapu mezi dětstvím a dospělostí

Dříve nepředstavovalo dospívání společenský problém, protože trvalo relativně krátce. V současnosti se dolní hranice biologického zrání stále snižuje a horní hranice dospívání zvyšuje. Dnes je příprava na dospělost stále náročnější. Ukončení profesionální přípravy i ekonomické samostatnosti se obecně dosahuje stále později (ve 24. – 25. roce) psychologie dospívání se tak stává stále významnější oblastí vývojové psychologie.

Biologické vymezení dospívání:

• Na počátku dospívání – první známky pohlavního zrání (zej. objevení se prvních sekundárních pohlavních znaků) a akcelerací růstu. (tělesný růst však není rovnoměrný – dolní a horní končetiny rostou na začátku období rychleji, takže dochází k určité disharmonii postavy – dítě je „samá ruka a samá noha, dělá dojem pohybové neobratnosti)

• Na konci dospívání – dovršení plné pohlavní zralosti (plné reprodukční schopnosti) a dokončení tělesného růstu