Psychologie - starší varianta 2010
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Úroveň poznávacích procesů:
- počitky jsou již dostatečně rozvinuté a schopné zachytit i nepatrné detaily , formou hry je možné jejich kvalitu ještě zvýšit (zavázat oči a rozpoznávat hmatem, sluchem, čichem)
- vnímání zachycuje spíše celkový dojem, ulpívá často na nepodstatných znacích (lokomotiva musí mít kouř, hnací mechanismus je vynechán); vnímání je tedy globální, neanalytické, orientované na to, co dítě subjektivně a bezprostředně upoutá; vjemy ovládá egocentričnost
tři stádia vnímání dětí:
- stádium předmětů (spočívá v jejich prostém výčtu)
- stádium činností (vyznačuje se popisem dílčích činností jednotlivých osob)
- stádium vztahů (dochází k celkovému pochopení výjevu, jeho pointy)
- potíže dělá proměnlivost časových vztahů ( dnes, včera, zítra)
- 3-4 leté děti znázorňují všechny tvary jako kruhy
- pozornost je přelétavá, prostředkem k jejímu posilování i větší záměrnosti jsou konstruktivní hry (trvání hry 4-5 let 83min, 5-6 let 96min)
- paměť je dosud nespolehlivá, učí se bezděčně a mechanicky (snadno si osvojují říkanky); opakováním úkonů vznikají návyky; od třetího roku se znovupoznání rozšiřuje i na jevy , které se moc často neopakují (do paměti se vrývají hlavně kvality citové); ve vrcholu této fáze se již začíná uplatňovat první úmyslné zapamatování
- představy jsou jemnější a bohatší
- bohatá dětská fantazie, vyznačující se konkrétností, citlivostí, svérázností, není dosud zatížena žádnou korekcí kritickým myšlením
Další charakteristické projevy poznávacích funkcí:
- kognitivní egocentrismus (Tatínku, ta řeka teče i když my spíme?)
- magičnost- přesvědčení, že vlastním slovem či představou lze ovlivňovat dění kolem sebe (soustředěním se dá přivolat tramvaj)
- antropomorfismus- přisuzování lidských pohnutek a vlastností věcem (Slunce svítí, protože je hodné.)
Kolem 4 let dítě opouští fázi "předpojmového myšlení" a dostává se do fáze "názorného myšlení".
Imaginativně-emotivní oblast:
- sebepojetí a sebehodnocení, u dětí předškolního věku se navíc začíná rodit "svědomí", jako vnitřní autonomní seberegulátor, nezávislý na reálném trestu. V této fázi však děti neberou v úvahu při hodnocení ani sebehodnocení vlastní motiv činu.
- předškolní děti jsou velmi emotivní. Častým citovým projevem zůstávají afekty. Zvláště afekty vzteku a strachu.
- "zlatý věk dětské hry", děti dospívají od hry "paralelní" přes "společnou" až ke hře "kooperativní" (vyznačují se osobitým podílem na přidělené roli); intenzivně prožívají pohádky
Adaptace na prostředí:
- nutná citová pohoda mezi rodiči
- fáze identifikace s rodičem totožného pohlaví
- vztahy k druhým dětem zůstávají většinou nahodilé, přelétavé a málo trvalé