SZZ Psychologie

povahové jádro osobnosti a soubor individuálních zvláštností, které jsou pro člověka příznačné a vtiskují ráz 
celému jeho chování 

- 

představuje  souhrn  těch  vlastností  osobnosti,  jež  se  projevují  v  společensko-mravní  stránce  chování  a  jednání 
člověka.  

- 

Musíme rozlišovat dvojí užívání pojmu charakter v psychologii: 

A) v čistě psychologickém smyslu vyjadřuje „individuální zvláštnosti člověka“ 
B) ve smyslu „morálního charakteru“ - pohotovost člověka jednat podle určitých etických principů 

- 

Formuje se pod vlivem spol. vztahů a praktické činnosti a zejména působením výchovy a sebevýchovy.  

- 

Projevuje se: 
1)  ve vztahučlověka k sobě samému (sebehodnocení – normální, snížené, zvýšené)   
2)  ve vztahu k ostatním lidem (altruistický, egoistický, dominantní/submisivní, samotářský atd.)  
3)  ve vztahu k práci (pracovitost, důkladnost, přesnost, pečlivost, iniciativnost, tvořivost, atd.)  
4)  vystihují i zvláštnostijeho vůle – volní rysy charakteru (cílevědomost, rozhodnost, vytrvalost) 

- 

je  do  značné  míry  získaný,  utváří  se  především  výchovou  a  dalšími  sociálními  podmínkami  (působení  rodiny, 
školy, společnosti,…) 

- 

Je  těsně  spjat  s ostatními  subsystémy  osobnosti  -    s temperamentem  (ten  je  určován  převážně  biologicky), 
s motivací, s intelektem člověka. 

     Vývoj charakteru - typ charakteru - období vývoje 

1.  amorální - kojenecký = výrazný egoismus s nedostatkem vnitřních zábran, nedostatek ohledů na druhé, 
2.  prospěšný  -  rané  dětství  =  formální  ohled  na  mínění  ostatních,  jako  správné  chápe  jen  to,  co  odpovídá