SZZ Psychologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- slovo frustrace znamená zmaření, zabránění
- jedná se o situaci, kdy je člověku znemožněno dosáhnout uspokojení nějaké subjektivně důležité potřeby, ačkoli
byl přesvědčen, že tomu tak bude (na cestě k cíli vyvstala určitá překážka, bariéra)
- tato situace vyvolává prožitek zklamání a stimuluje u člověka obranné reakce
- frustrace může být do jisté míry i žádoucí, protože nutí člověka hledat jiná řešení a napomáhá tak rozvoji jeho
schopností (např. jedinec, kterému se nepodařilo uspět ve sportovní soutěži, bude svým neúspěchem stimulován
k většímu úsilí nebo k hledání nových způsobů jak trénovat)
- vnější zdroje frustrace: reakce blízkých lidí, neočekávané překážky
- vnitřní zdroje frustrace: vlastní zábrany, nepřiměřeně vysoké aspirace, nízké sebehodnocení, slabá sebedůvěra apod.
Frustrační tolerance - schopnost vyrovnávat se s náročnými životními situacemi bez nepřiměřených, maladaptivních reakcí, schopnost
vynakládat úsilí na překonávání obtíží, dostatečná sebedůvěra v tyto schopnosti, v možnosti najít přijatelné řešení.
- míra odolnosti vůči zátěžovým situacím, není u všech lidí stejná - závisí na:
-
vrozených předpokladech
-
dosažené vývojové úrovni
-
individuálních zkušenostech – jestliže se určitá varianta vyrovnání se zátěží osvědčila, člověk ji má tendenci
opakovat
-
celkovém aktuálním stavu
KONFLIKT - intrapsychický konflikt je považován za specifickou variantu frustrace
- člověk se s ním v běžném životě opakovaně setkává
- subjektivně významným, event. patogenním činitelem se stává tehdy, je-li skutečně závažný, trvá příliš dlouho,
zahrnuje osobně důležitou oblast, a pokud jej člověk není schopen řešit - z psychopatologického hlediska mohou být významné vnitřní konflikty odehrávající se ve vědomí jedince (nebyly-li
vytěsněny) a znamenají střetnutí dvou navzájem neslučitelných, přibližně stejně silných tendencí - jeho intenzita závisí na subjektivním, emočním i racionálním hodnocení těchto dvou motivů
(př. vědomí povinnosti x tendence k aktuálnímu uspokojení)
- Freud mluví o konfliktu principu slasti a principu reality, tj. požadavků prostředí (sexuální touha po člověku, jehož
z nějakých společenských důvodů nemůžu mít)
PSYCHICKÁ DEPRIVACE - stav, kdy některá z objektivně významných potřeb není uspokojována v dostatečné míře, přiměřeným způsobem a po
dostatečně dlouhou dobu.
- Deprivační zkušenost patří k nejzávažnějším zátěžovým vlivům, může nepříznivě ovlivnit jak aktuální psychický
stav jedince, tak jeho psychický vývoj.
Existují vývojové fáze, kdy je u člověka zvýšená citlivost k určitému typu deprivace (např. v raném věku jsou
důsledky citové deprivace větší než v pozdějším období.