skripta

Metody histologického studia

¶ 9 ·

Jeho vlivem část ledu z řezné (lomné)  plochy vysublimuje. Tím vystoupí reliéf částic  chovajících hlavně bílkoviny a
lipidy (a méně vody). Ještě při vysokém vakuu se tato plocha šikmo  pokoví např. platinou nebo jiným těžkým kovem.
Šikmé pokovení, před vystupujícími strukturami  vytvoří větší nahromadění rozprašovaného kovu, za  nimi naopak je
"stín". Pak se povrch ještě jednou  "pokoví" rozprášením např. uhlíku na řeznou  plochu, ale kolmo. Tato vrstvička (pro
nízkou atomovou hmotnost) je pro elektrony průchodná a má  jen mechanicky zpevnit "odlitek" povrchu. V laborator-
ním prostředí (mimo aparaturu) se konečně  zbývající tkáň rozpustí (např. v kyselině), replika (odlitek) se zachytí na
elektronmikroskopickou  síťku a preparát pro transmisní elektronový mikroskop je hotov.

1.10. Morfometrie a stereologie
 Snahou obou metodických přístupů je pomocí  aritmetických postupů vyjádřit velikost částic  (morfometrie), případně
počty, objemové hustoty,  povrchové hustoty a pod. komponent buňky nebo  tkáně v přepočtu např. na 1 mm3 (stereo-
logie).
 Morfometrie vychází z prostého měření velikosti částic a přepočtu na aritmetický průměr a  standardní odchylku.
 Stereologie je specializovaný soubor matematických metod, odvozujících trojrozměrnou informaci z náhodného dvoj-
rozměrného řezu.
 Základ stereologických metod položil francouzský geolog M.A. Delesse (1847) zjištěním, že  ve výbrusu horniny sou-
čet plošek rozesetých částic  ku celkové ploše výbrusu odpovídá objemu těchto  částic ve studovaném materiálu. Ovšem
planimetrické vyhodnocování plošek bylo nesmírně náročné  a zdlouhavé.
 A. Rosival (1898), rovněž geolog, odvodil,  že integrální součet délek úseček protínajících ve  výbrusu partikule, k
jejich celkové délce, nahradí  (a usnadní) planimetrické vyhodnocování. Konečně  A.A. Glagoleff (1933) nahradil i
tento metodický  přístup jednoduchým promítnutím pravidelné bodové  sítě na obraz. Součet bodů na průřezech parti-
kulí  k jejich celkovému počtu vyjádří objemovou hustotu  partikulí. H.W. Chalkley (1943) aplikoval podobný  postup
na histologické řezy.
 Základní výpočty jsou velmi jednoduché:
 VV = Pi/PA