skripta

Metody histologického studia

¶ 11 ·

čočkou objektivu  je kapka cedrového oleje, který má index lomu (1,  52) přibližně stejný jako sklo. U některých tako-
vých objektivů může být jejich numerická apertura i 1,32 - 1,45 a mají tedy vyšší rozlišovací  schopnost. Tyto údaje
jsou vyznačeny (vyryty) na  všech objektivech. Např. v horní řádce je uvedeno  40/0, 95 a níže 160/0, 17. Jedná se o
"suchý" objektiv zvětšující 40 x a jeho NA = 0,95. Optimálně  je korigován na optickou délku 160 mm a tloušťku  kry-
cího skla 0,17 mm. Na jiném objektivu je vyznačeno: HI 100/1,45 a níže 160/´. Jedná se o "olejový" (homogenní)
imerzní objektiv zvětšující 100 x,  s NA = 1,45. Je opět korigován na optickou délku  160 mm a pro použití bez krycího
skla. Je možné,  u nejnovějších objektivů, nalézt i údaj HI 63/1,1  a níže ´/0,17. Je to opět homogenní imerzní objektiv
zvětšující 63 x, s NA = 1,1, je však korigován  na nekonečnou vzdálenost (mezi objektivem a okulárem, kam - bez
zhoršení kvality obrazu - můžeme  zařadit např. filtry) a na tloušťku krycího skla  0,17 mm.
 Vedle těchto základních typů mikroskopů existují ještě další modifikované typy.

1.11.1. Polarizační mikroskop
 Ze světelných mikroskopů je to v prvé řadě polarizační mikroskop. Jak napovídá již název, tento  mikroskop pracuje s
polarizovaným světlem. Zatímco  v běžném mikroskopu světelné vlnění kmitá ve všech  rovinách (kolmých na průběh
paprsku), v polarizačním mikroskopu kmitá pouze v jedné rovině. Je to  vyvoláno tzv. polarizátorem, který je zpravidla
umístěn pod kondenzorem. Je to buď Nicolův hranol  nebo polarizační filtr. Pod okulárem je druhé podobné zařízení -
analyzátor. V základní poloze  jsou obě zařízení postavena tak, že rovina kmitání  světla procházejícího polarizátorem je
kolmá na  rovinu světla, které by mohlo projít analyzátorem.  Do okuláru se tedy nedostane žádné světlo a zorné  pole
mikroskopu je temné. Jestliže preparát chová  dlouhé, rovnoběžně orientované molekuly (kolagen,  příčně pruhovaný
sval), tato periodicky se opakující struktura stáčí rovinu polarizovaného světla  a v důsledku toho se tyto struktury zob-
razí jako  světlé v temném poli. Struktury otáčející rovinu  polarizovaného světla nazýváme anizotropní nebo  také
dvojlomné.