Zápočet výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rozvazovací podmínky se v testamentu považovaly za nedoložené a připouštěly se jen tam, kde na nic byla závislá delace ještě před nabytím dědictví, aby nedošlo k porušení zásady semel heres, semper heres
Rozvazovací podmínka připuštěna i ve vojenském testamentu
Pro lhůty platí stejné podmínky jako pro rozvazovací podmínky ke lhůtě počínající i končící nebylo přihlíženo
Dědická substituce (ustanovení náhradního dědice)
Zvláštní druh ustanovení dědice, v testamentu
Obvykle se rozeznávají tři druhy
Substitutio vulgaris – substituce obecná neboli vulgární
Ustanovení náhradního dědice pro případ, že by se osoba ustanovená jako první dědic (heres primo gradu scriptus) dědicem nestala
Původ: obava o pozůstalost, kdyby první ustanovený dědic nenabyl
Dědic původně ustanovený zemřel dřív, než nabyl (aniž došlo k přesunu pozůstalosti)
Dědic ustanovený na prvním místě nebyl způsobilý stát se dědicem
Dědic ustanovený na prvním místě dědictví odmítnul
Obecná substituce byla odkládací podmínkou
Určování náhradníků mohlo být různé, šlo určit i náhradníky za náhradníky, šlo určit jedno osobu jako náhradníka za více jiných osob, jde substituovat i recipročně
Vylučovala, aby podíl jednoho ze spoludědiců přirůstal jako uprázdněný k podílům ostatních spoludědiců (k takové akrescenci by došlo jen, pokud by nenabyl žádný z náhradníků)
Pupillární substituce
Otec rodiny určuje dědice svému nedospělému dítěti pro případ, že by zemřelo po jeho smrti nedospělé
Jedná se spíš o projev otcovské moci než o skutečnou substituci
Určený dědic byl označován jako pupillární substitut (pupillus – nedospělá osoba podřízená otcovské moci [syn, dcera i vnuk], která by se smrtí otce stala sui iuris)
Podmínky pupillární substituce
Platný testament otce rodiny, kterému byl pupillus bezprostředně podroben
Otec jako zůstavitel musí ustanovit svého dědice (kterým nemusí být pupillus)
Pupilla není možné pominout pokud nebyl ustanoven za dědice, musel být výslovně vyděděn
Dědic v testamentu jmenovaný se musí skutečně dědicem stát
Neúčinnou se pupillární substituce stává smrtí pupilla před smrtí zůstavitele nebo vystoupením ze zůstavitelovy moci, když zůstavitel ještě žil a dospělostí pupilla
Lze ustanovit i v rámci dodatečné závěti, tzv. pupillární testament (platnost závisela na původním testamentu
Postupem času (causa Curiana) se objevuje snaha obě substituce spojit pupillární substitut má být považován za náhradníka v obecném smyslu pro případ, že by pupillus, ustanovený za dědice, dědictví nenabyl
Substituce kvasipupillární
Zavedena Justiniánovou kostitucí r. 528
Ascendent bez rozdílu pohlaví ustanovoval dědice svému choromyslnému potomkovi
Podmínkou bylo, že mu musel zanechat povinný podíl