TP - Pražská scripta

•

je příliš neurčité, může k němu být přičleněno cokoliv (např.názory panovníka)

•

v 19.st.byla snaha o sekuralizaci a exaktní vymezení práva, od konce 19.st.existují snahy zformovat nová schémata 
přirozeného práva (koncepce lidských práv apod.)

přístup přirozenoprávní teorie: subjektivní práva –> právní povinnosti  –> stát 

Právní pozitivismus (iuspozitivismus)

zabývá se studiem platného práva

právní monismus – právo tvoří jen ty normy, které stát uzná za závazné a které stát vynucuje

o

pravidla chování (soustava norem, právní řád) a tomu odpovídající,žádoucí chování uznáno a zaručeno státem

o

jiné normativní systémy právem nejsou ( morálky, náboženství) není zkoumáno

o

striktní rozlišení morálky a práva – morální pravidla nejsou spojena se státní mocí (a tedy ani se státním 
donucením)

o

z hlediska právních dějin je pozitivním právem též právo, které sice již neplatí, platilo však v minulosti

je dané státem (společenstvím států) – přímo státem vytvořené anebo státem uznané 

o

rozhodujícím kritériem je uznání státem (i dodatečně)

o

má národní charakter – právní řády se liší (vyjma mezinárodního práva, práva Evropského práva apod.)

věda o pozitivním právu má však relativně univerzální základ (terminologie, zásady, hierarchizace, 

metody etc.)

makrokomparastika – srovnávání právních řádů různých států, identifikace velkých právních systémů 

(TPK)

je předem dáno – předvídatelná pravidla spjata se státním donucením (- protiprávní jednání je postihováno státní nebo od 

státu odvozenou veřejnou mocí)

klíčovým pojmem je legalita (soulad s právem)

důraz kladen na úlohu zákona,psaného a předem daného práva (v podmínkách kontinentálního typu právní kultury)

souvisí s ideou moderních kodifikací stěžejních odvětví soukromého i veřejného práva