TP - Pražská scripta

2.

tvůrce sociologického právního pozitivismu

Anglický pozitivismus

o

3 etapy

empirický pozitivismus – Blackstone

analytický právní pozitivismus – Bentham, Austin

nástupci Austina

o

Jeremy Bentham

zakladatel analytického směru

právo = projev vůle suverénního vládce

podstatou práva – právní imperativ – příkaz, zákaz – dovolení určitého chování, dovolení opaku chování

motivační síla imperativu – odměny a tresty

princip užitečnosti (utilitarity) – právo je rozumné tehdy, když je užitečné, užitečné je tehdy, když 
dosahuje určité cíle – bezpečnost, hojnost, rovnost…

o

John Austin

dělí právo na 3 skupiny:

1.

božské právo – určené lidem od Boha

2.

vrchnostenská pravidla

3.

práva pozitivní morálky – nevyplývají z politické vrchnosti

právní věda studuje pouze vrchnostenská pravidla

právo stojí na rozkazu, povinnosti, suverénní moci a sankci

jurisprudence neuvažuje nad tím, jestli je právo dobré – zavazuje i právo, které je v rozporu s božským 
právem

2 skupiny rozkazů:

1.

Law, rules – zavazují k určitému chování obecně

2.

Particular commands – zavazují k určitému chování individuálně – nepatří do práva

Právní normativismus

dnes převládá názor, že jde o pokračování a dovršení pozitivismu

snaha definovat právo bez hodnotových předpokladů,

zkoumá jaké právo je, ne jaké má být – oddělení světa „mětí“ (sollen) a bytí (sein)

předchůdci normativismu – Kant – rozlišení mětí a bytí; novokantovci – Stammler

vídeňská škola – Kelsen, Merkl, Verdross

brněnská škola – Weyr, Sedláček, Engliš

Hans Kelsen – dílo: Ryzí právní věda, Všeobecná teorie norem

12

o

2 aspekty práva – statický = soubor platných norem, dynamický = tvorba a aplikace práva

o

pyramida norem (subordinace norem):

1.

Konstituce, ústava

2.

Obecné normy a obyčeje