TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
nehodnotový přístup k právu
Rakouský pozitivismus
o
obdoba francouzského, zásadní dílo – ABGB (1811)
11
o
podstatně menší význam než francouzská škola
Německý pozitivismus
o
staví na recepci římského práva – Němci se považovali za dědice Říma
o
historickoprávní škola (1. pol. 19. stol. – Friedrich Carl von Savigny) – uvědomování si německého národa
dílo: Právnické učení o metodě, Dějiny římského práva ve středověku…
závislost práva na národu, tvůrce práva „duch národa“ (projevuje se v právu, jazyce, obyčejích a státu
národa)
právo = produkt historického vývoje
odpor ke kodifikacím – nahradit je chce pojmovým aparátem
Savigny rozlišuje:
1.
obyčejové právo – bezprostřední projev právního vědomí národa
2.
vědecké právo – výsledek činnosti právní vědy
Zákonodárství a kodifikace – zachycení zásad, které vznikly historickým vývojem národa
je autorem klasické teorie interpretace práva – jeho klasifikace právních metod je stále používána
o
vlastní právní pozitivismus v Německu:
Karl Magnus Bergbohm – dílo Právní věda a právní filosofie
1.
z právní vědy vylučuje hodnotící úvahy
rozvoj pozitivistické teorie právního státu – stát = výlučný tvůrce práva, právem je sám vázán, ale právní
normy může předepsaným způsobem měnit = formální pojetí právního státu
Georg Jellinek – dílo Všeobecná státověda, Systém subjektivních veřejných práv
1.
právní normy = normy vnějšího chování mezi lidmi, normy pocházející od uznané vnější
autority, jejichž závaznost je zaručena vnější mocí
2.
vztah mezi právem a morálkou – právo je minimem morálky
3.
teorie právního státu – stát musí být vázán právem
Rudolf von Jhering – dílo Duch římského práva, Účel v právu
1.
právo = záruka životních podmínek společnosti, založena na donucovací moci státu