TP - Pražská scripta

do jaké míry právní normy odpovídají společenským zájmům a potřebám, tendencím dalšího 
vývoje 

zkoumání, zda společenské vztahy, resp.chování je vůbec možno úspěšně regulovat a 
usměrňovat pomocí právních norem,případně zda právní regulace je či není v konkrétních 

situacích namístě (- efektivnost práva)

zkoumání jiných politických norem (politické, mravní, náboženské) a jejich vlivu na chování lidí 

poznatky zjištěné právně sociologickým postupem jsou významné pro právní politiku

cílem je tvorba práva, které by zabezpečovalo ty či ony společenské zájmy

líčí představy o možných změnách v zákonech a jiných pramenech práva

navrhuje obvykle změny pramenů práva v legislativním procesu 

řeší otázku účelnosti práva (jaké by právo mělo být)

tyto dvě roviny nelze směšovat

o

první rovina (de lege lata) je APLIKAČNÍ = aplikujeme platné zákony

o

druhá (de lege ferenda) směřuje do oblasti LEGISLATIVNÍ = tvorba zákonů

Strukturalizace právního vědomí

1) individuální právní vědomí

•

jak vnímá právo jednotlivec (závisí to od jeho vzdělání, zkušeností, informovanosti)

•

pozitivní právo by mělo být reflektováno představou jednotlivých lidí

•

lze ho zkoumat sociálními metodami (ankety, interviews, dotazníky)

2) skupinové právní vědomí

•

někdy ztotožňováno s veřejným míněním

veřejné mínění = aktuální stav individuálních i skupinových vědomí, který je zjistitelný výzkumem

•

ovlivněno stratifikací společnosti (rozdílné sociální potřeby, hodnoty, zájmy)

3) společenské právní vědomí

•

relevantní společenské právní vědomí = soustava oficiálních názorů a postojů, které rozhodujícím způsobem 
ovlivňují právo (tj.to, jak právo chápou ti, kteří se mu věnují)

nemusí být shodné s veřejným míněním, ani s pozitivním objektivním právem