ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Tento dekret se skládal z pouhých tří paragrafů. Provinil se podle něj ten, kdo „nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení.“ Trestem za takový čin mohlo být až roční vězení (soudily okresní národní výbory) nebo pokuta do výše jednoho milionu Kčs.
STATISTIKA
Retribucí bylo postiženo na 33 tisíc osob. Zhruba 50% tvořili Němci, 15% Maďaři, zbytek Češi a Slováci. K trestu smrti bylo odsouzeno 713 osob, 741 osob bylo odsouzeno k doživotnímu žaláři. K dočasnému trestu bylo odsouzeno 19 888 osob, průměrná doba trestu přesahovala 10 let.
NÁRODNOSTNÍ PROBLEMATIKA A JEJÍ ŘEŠENÍ V ČSR V LETECH 1945 – 1946
Národnostní problematikou se zabýval č. 8 Košického vládního programu, kde byl jasně formulován odsun Maďarů a Němců.
Základní právní předpoklad pro provedení odsunu stanovil dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé nebo maďarské, na jehož základě pozbývali Němci a Maďaři československé státní občanství. Za osobu německé národnosti byli považováni ti, kteří se v jakékoli sčítání lidu od roku 1929 přihlásili k německé národnosti, či ti, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky přihlásili za Němce. Výjimky platily pro „osoby německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky. …Neprovinily se proti českému a slovenskému národu a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem.“
Osobám, které pozbyly státního občanství dle dekretu 33/1945 Sb. – konkrétně mužům od 14 do 60 let a ženám od 15 do 50 let (s drobnými výjimkami) nařídil dekret č. 71/1945 Sb. pracovní povinnost.
Dalším dekretem, který se týkal zejména Němců a Maďarů, byl dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Dle něj byl veškerý zemědělský majetek konfiskován.
Veškerý majetek pak konfiskoval dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
ODSUN MENŠIN
pozn.: prezentace dr. Štachové na toto téma zde – níže uvedený text je krátké resumé
Za války vládly v českých zemích protiněmecké nálady, a proto se po Heydrichiádě v roce 1942 objevila myšlenka totálního odsunu. Exilový prezident Edvard Beneš přišel s plánem, jehož součástí nebylo jen vysídlení Němců ze Sudet, ale také Maďarů z jihu Slovenska, k tomu však byl nutný souhlas velmocí.
Ty nakonec souhlasily s odsunem pod podmínkou, že bude proveden humánním způsobem.
Samotný odsun pak probíhal ve dvou fázích – tou první byl neřízený „divoký odsun“, druhou pak koordinovaný odsun, který byl sjednán na Postupimské konferenci.