ČPD - zkouška

Podrobnosti o kompetencích slovenských orgánu stanovila pátá kapitola ústavy, např Sboru pověřenců „přísluší v zásadě veškerá moc vládní a výkonná na Slovensku s výjimkou věcí národní obrany, zahraniční politiky a zahraničního obchodu.“

KOŠICKÝ VLÁDNÍ PROGRAM, JEDNÁNÍ O NĚM, JEHO OBSAH A VÝZNAM

Košický vládní program byl oficiálně vyhlášen 5. 4. 1945. Dal by se charakterizovat jako programové prohlášení vlády Národní fronty Čechů a Slováků.

JEDNÁNÍ O KVP

Jednání v Moskvě (22.- 29.3.1945) se zúčastnili představitelé londýnské exilové vlády se zástupci KSČ, sociálních demokratů, národních socialistů, lidovců a Slovenské národní rady. Návrh Slovenské národní rady na federalizaci Československé republiky byl po ostré výměně názorů odmítnut. Delegáti se ale dohodli na programu a podobě první vlády Národní fronty Čechů a Slováků.

Budoucí vládu měly tvořit pouze strany, které se zúčastnily moskevských jednání. Kandidovat ve volbách naopak nesměly strany s pravicovými programy pro údajnou kolaboraci s nacisty: Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu - agrární strana (před válkou měla v parlamentu nejvíce mandátů), Československá živnostenskoobchodnická strana, Československá národní demokracie a další strany.

Nová vláda Národní fronty Čechů a Slováků byla jmenována 4. 4. 1945. Do funkce předsedy vlády byl zvolen sociální demokrat Zdeněk Fierlinger, místopředsedou vlády se stal komunista Klement Gottwald. Ve vládě nebyli zastoupeni účastníci domácího protinacistického odboje. Následující den přijala vláda Košický vládní program. Ten vycházel důsledně z moskevských dohod.

OBSAH

Text Košického vládního programu se členil do 16 článků, které se týkaly prakticky všech základních politických, hospodářských či sociálních otázek. První článek vyjadřoval hluboký dík Sovětskému svazu. Dále prohlašuje, že po osvobození republiky se sejde Prozatímní národní shromáždění, aby schválilo prezidenta a připravilo volby do Ústavodárného shromáždění.

Druhý článek pojednává o budoucím postupu ve válce – vláda se zavázala k co nejtěsnější kooperaci s Rudou armádou i k co nejrychlejšímu zřízení čsl. armády.

Třetí článek proklamoval charakter vznikající armády, jejímž vzorem měla být Rudá armáda – „Aby byla umožněna co nejužší bojová spolupráce s Rudou armádou, nutná v zájmu vítězství i naší budoucnosti, budou organizace, výzbroj a výcvik nové čs. branné moci stejné jako organizace, výzbroj a výcvik Rudé armády. Tím bude současně umožněna účinná pomoc Rudé armády a dosaženo dokonalého využití jejích neocenitelných bojových zkušeností.“

Čtvrtý článek determinoval zaměření čsl. zahraniční politiky na Sovětský svaz a ostatní slovanské státy. Se západními mocnostmi mělo mít Československo „přátelské vztahy.“