ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
POSTAVENÍ NEJVYŠŠÍCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ PO ROCE 1945
Ústavní dekret č. 18/1944 Úř. věst o národních výborech a Prozatímním shromáždění stanovil základní otázky parlamentarismu po skončení války. Bylo v něm stanoveno, že místní národní výbory zvolí volitele, kteří se sejdou a zvolí jednak okresní národní výbory, dále však také delegáty na zemské sjezdy. Na zemských sjezdech byly zvoleny zemské národní výbory a poslanci Prozatímního národního shromáždění.
PROZATÍMNÍ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ
Prozatímní národní shromáždění tedy bylo zvoleno v nepřímých volbách. Skládalo se z 300 členů (200 poslanců z Čech, 100 ze Slovenska) a byly v něm zastoupeny strany Národní fronty Čechů a Slováků. Základní úkoly PNS byly vyjádřeny v dekretu č. 47/1945 Sb. – hlavně se jednalo o potvrzení prezidenta republiky ve funkci, ratihabici přijatých dekretů a přípravu voleb do Ústavodárného shromáždění.
PNS se poprvé sešlo 28. října 1945. Potvrdilo ve funkci Edvarda Beneše a zároveň vyslovilo důvěru druhé vládě Zdeňka Fierlingera. Ratihabice byla provedena 28. 3. 1946 ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. (pozor, v učebnici je na str. 390 chyba – nevěřte učebnici, věřte mně). Svou činnost ukončilo 26. 5. 1946, kdy se konaly volby do Ústavodárného shromáždění.
ÚSTAVODÁRNÉ SHROMÁŽDĚNÍ
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé byl jednokomorový zákonodárný sbor ČSR existující od června 1946 do 30. 5. 1948. Vznikl na základě posledních demokratických voleb a jeho hlavním cílem bylo přijetí nové československé ústavy (funkční období měl stanoveno do doby, než se sejde parlament zvolený podle této ústavy; nejdéle však dva roky). Tuto roli splnil a kromě toho přijal přes 220 dalších zákonů.
Volby do něch suverénně opanovala KSČ, když získala 93 křesel, dalšími 21 navíc přispěla KSS. Předsedou třetí vlády se tedy mohl stát Klement Gottwald. Programovým prohlášením se stal tzv. budovatelský program – dle něj mělo Ústavodárné shromáždění jak „dát lidu novou ústavu“, tak vyvíjet zákonodárnou činnost. Na Slovensku však zvítězila Demokratická strana, když získala absolutní většinu ve Slovenské národní radě, ovládla taktéž Sbor pověřenců. Reakcí na to byla třetí pražská dohoda, která slovenské orgány okleštila a SNR ukládala povinnost předkládat návrhy svých nařízení centrální vládě.
Po přijetí Ústavy 9. května bylo Ústavodárné shromáždění rozpuštěno. Cynicky vzato, své poslání splnilo – přijalo novou ústavu …
RETRIBUCE A JEJÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA 1945 – 1947
Jako retribuci označujeme potrestání válečných zločinců a kolaborantů. Právně se opírala o 3 předpisy.
DEKRET Č. 16/1945 SB. – “VELKÝ RETRIBUČNÍ DEKRET”
Oficiální název – dekret č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Dekret byl vydán 19. června 1945, zrušen byl v průběhu roku 1948.