ČPD - zkouška

„Divoký odsun“, jak již název napovídá, nepodléhal jakémukoli dohledu, často se tak stávalo, že docházelo k aplikaci metody kolektivní viny a obyvatelstvo se Němcům mstilo za útrapy během války. Výraznou roli v této fázi sehrály tzv. Revoluční gardy. Divoký odsun postihl zhruba (údaje se často liší) 450 tisíc osob, dalších 300 tisíc uprchlo ještě před koncem války.

Koordinovaný odsun byl mezi mocnostmi sjednán na Postupimské konferenci. Započal 1. 1. 1946 a do prvního listopadu 1946 bylo takto odsunuto celkem 2 170 598 Němců. Transfer byl prováděn především za pomoci vlaků. Oprávněnost takového odsunu bylo zmíněna v čl. 13 Postupimské dohody:

Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho součásti, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba přesunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že přesun musí byt prováděn spořádaně a humánně.

ÚSTAVNÍ ZMĚNY V LETECH 1945 – 1948

Poválečná situace si vyžádala určité ústavní provizorium. Na Slovensku působila nepřetržitě od svého založení Slovenská národní rada, jejíž pozice v systému státních orgánů byla upravena první pražskou dohodou. Slovenská národní rada byla prohlášena za nositelku státní moci, kterou nedisponují ústřední státní orgány. Do doby, než bylo ustaveno Prozatímní národní shromáždění, vykonával zákonodárnou moc v součinnosti s vládou a SNR prezident republiky formou dekretů (PNS se sešlo 28. 10., proto se poslední dekrety, mj. také „malý retribuční dekret“ datují na 27. 10.).

Volby do PNS probíhaly nepřímo – jednotlivé poslance volili příslušníci zemských národních výborů. Vznik PNS upravovaly dva dekrety, a to ústavní dekrety č. 18/1944 Úř. věst. a 47/1945 Sb. V prvním (vydaném ještě v exilu) bylo stanoveno, jakým způsobem volby proběhnou, podrobnosti stanovil ten druhý (viz níže)

ústavní dekret č. 18/1944 Úř. věst. Článek 1 Na území Československé republiky, které bude osvobozeno od nepřítele, buďtež na základě voleb ustaveny národní výbory, a to místní, okresní a zemské, jakožto prozatímní orgány veřejné správy ve všech jejích oborech. Jakožto orgány státní správy národní výbory budou podřízeny vládě.

Článek 2 Z národních výborů na základě voleb vzejde prozatímní Národní shromáždění jakožto prozatímní orgán zákonodárný, jemuž bude odpovědna vláda. Jeho složení, způsob jeho vzniku a jeho působnost stanoví zvláštní ústavní dekret.

Prozatímní Národní shromáždění bylo tedy jednokomorové a čítalo 300 poslanců. Zvoleno bylo nepřímo soustavou zároveň se konstituujících národních výborů. Hlavními úkoly Prozatímního národního shromáždění bylo schválení prezidenta republiky (stalo se tak na první schůzi 6. 11. 1945), ratihabice dekretů a příprava voleb do Ústavodárného shromáždění. Dohromady přijalo na 80 zákonů, jejichž zaměření se nejčastěji týkalo obnovy národního hospodářství.