ČPD - zkouška

Pátý článek se zabýval vnitřní politikou čsl. státu – dosavadní správní orgány měly být nahrazeny přímo volenými národními výbory, které by stály pod kontrolou lidu.

Šestý článek hovořil o uznání Slováků jako nacionálně svébytného národa. Rámcově taktéž vymezil, jak se bude dělit moc mezi centrální a vládní orgány.

Sedmý článek se zaobíral budoucím postavením Zakarpatské Ukrajiny. Tato otázka měla být vyřešena vůlí jejího lidu a v plném přátelství mezi Československem a Sovětským svazem.

Osmý článek stanovil rámec pro budoucí odsun menšin. Potrestání neměli být ti, kteří proti dobyvačné politice Německa vystoupili. Mimo nich mělo být všem Němcům a Maďarům odňato.

V devátém článku byly zmíněny zásady pro potrestání zrádců a kolaborantů. Výslovně zde bylo zmíněno stíhání prezidenta Háchy i členů Beranovy vlády, kteří dali souhlas ke zřízení Protektorátu. Postaveni před soud měli být i všichni členové ostatních vlád, dále ale i vrcholní představitelé Slovenského štátu.

V desátém článku bylo uvedeno, že veškerý majetek Němců a Maďarů bude konfiskován a předán pod kontrolu Národní správy, jedenáctý článek hovořil o budoucí pozemkové reformě.

Dvanáctý článek zdůrazňoval nutnost poválečné obnovy hospodářství, zároveň vyjadřoval základní rysy znárodňování, k němuž později došlo – „postavit celý peněžní a úvěrový systém, klíčové podniky průmyslové, pojišťovnictví, přírodní a energetické zdroje pod všeobecné státní vedení.“

Třináctý článek byl motivačním apelem na rolníky, „aby se postarali o obdělání každé pídě obdělatelné půdy.“ Obdělávána měla být hlavně půda, kterou disponovala Národní správa.

Čtrnáctý článek stanovil základní rysy sociální politiky. Důraz byl kladen na dostupnost pracovních míst, stejné odměňování mužů a žen a ochranu pracujících

Patnáctý článek stanovil základní rysy, jimiž se mělo ubírat poválečné školství a kultura. Kromě obnovení těchto institucí měli být všichni studenti povinně nakaženi láskou ke všemu sovětskému

Šestnáctý článek plnil pouhou proklamační funkci.

VÝZNAM

Košický vládní program zcela zásadním způsobem ovlivnil zejména ekonomickou oblast. Poválečné období bylo érou hlubokých zásahů do ekonomiky, ať již se jednalo o znárodňování klíčových podniků či konfiskaci majetku patřícího Němcům či Maďarům. Košický vládní program se taktéž stal předlohou pro ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, jimž bylo (až na výjimky těch, který proti okupaci bojovali) odňato.

Vyjádřeno bylo i postavení Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Zatímco Slovensko si díky KVP vydobylo uznání vlastních orgánů, Zakarpatská Ukrajina byla později odstoupena novému „nejlepšímu, nejúžasňákovějšímu a nejvíc žůžo labůžo spojenci“ – SSSR.