ČPD - zkouška

Hlavními aktivitami domácího odboje byla diverzantská činnost směřující proti Říši. Jednalo se např. o sabotážní akce, šíření protiněmecké propagandy aj.

Patrně nejznámější skupinou domácího odboje jsou „Tři králové“ – Josef Balabán, Josef Mašín (otec Ctirada a Josefa Mašínů) a Václav Morávek.

VZNIK A VZÁJEMNÉ VZTAHY ČESKOSLOVENSKÝCH REPREZENTATIVNÍCH ORGÁNŮ V ZAHRANIČÍ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Jelikož se dlouho nedařilo přesvědčit VB a Francii o potřebě vytvořit prozatímní vládu ČSR, byl jako její zárodek ustaven Československý národní výbor. K jeho zřízení došlo 17. 11. 1939. Proti jeho politice, která zastupovala hlavně Čechy, se postavil Milan Hodža, který jako protipól, vyjadřující názory Slováků, vytvořil v listopadu 1939 Slovenskou národní radu. Ta se však později spojila s londýnským exilem.

Jak již bylo napsáno výše, k uznání čsl. vlády, byť nejprve s podmínkou týkající se uznání poválečných hranic, došlo 21. 7. 1940. Prozatímní zřízení v Londýně bylo tvořeno prezidentem republiky, vládou a Státní radou.

PREZIDENT REPUBLIKY

Exilovým prezidentem byl po celou dobu Edvard Beneš. Jeho pozici v zákonodárném procesu upravoval ústavní dekret č. 2/1940 Úř. věst.

De iure byl Beneš jako prezident uznán SSSR a VB až 18. 7. 1941, USA tak učinily až v říjnu 1942.

VLÁDA

Oficiálně byla vláda jmenována den po svém uznání ze strany britské vlády, tj. 22. 7. 1940. Jejím předsedou byl Jan Šrámek. V čele ministerstva obrany stál gen. Sergej Ingr, ministerstvo zahraničí vedl Jan Masaryk.

Vládě příslušela zákonodárná iniciativa, tzn., že musela text každého dekretu projednat a schválit. Návrh přijatý vládou byl pak předložen ku podpisu prezidentu republiky. Dle ústavního dekretu č. 12/1942 Úř. věst. dále do přijetí jednotlivých dekretů zasahovala Státní rada, která musela ke každému dekretu vydat poradní zprávu.

STÁTNÍ RADA

Státní byla byla konstituována ústavní dekretem č. 1/1940 Úř. věst. Sloužila jako poradní orgán prezidenta a kontrolní orgán v rámci prozatímního zřízení. Jejím předsedou se stal Rudolf Bechyně, jeho zástupcem Milan Hodža. Fakticky přestala existovat 12. 3. 1945, formálně 4. 4. 1945, kdy se v Košicích ustavila vláda Národní fronty.

PRÁVNÍ RADA

Právní radu lze charakterizovat jako poradní a kvazisoudní orgán, jehož úkolem bylo podávat posudky při přípravě normativních aktů prozatímního státního zřízení. Zároveň byl oprávněn posuzovat stížnosti čsl. státních příslušníků proti rozhodnutím exilového zřízení.

DEKRETÁLNÍ PRAVOMOC PREZIDENTA REPUBLIKY V LETECH 1940 – 1945

pozn.: vesměs opáčko předchozích několika otázek, dole doplněné nejdůležitějšími dekrety

Právním aktem, který umožnil prezidentu republiky vykazovat normotvornou činnost pomocí dekretů, byl ústavní dekret č. 2/1940 Úř. věst.