ČPD - zkouška

Prvními volenými orgány byla obecní zastupitelstva. Volby do nich proběhly v roce 1919 a upravoval je zákon č. 75/1919 Sb. z. a n. Aktivní volení právo bylo přiznáno všem občanům ČSR (tedy i ženám), kteří dosáhli věku 21 let a měli tříměsíční pobyt v obci. Výslovně bylo nyní volební právo přiznáno i vojákům. Pasivní volební právo bylo podmíněno věkem 26 let a ročním pobytem v obci. Platila pro něj však omezení, např. neplacení veřejných dávek či příbuzenství s jiným členem obecní rady.

Volební období bylo čtyřleté, u prvních zastupitelstev však o rok kratší. Volit mohl pouze ten, kdo byl zapsán na voličském seznamu, o jehož podrobnostech vedení pojednával zákon č. 663/1919 Sb. z. a n. Rozdělování mandátů probíhalo podle zásad poměrného zastoupení, ale v menších obcích zpravidla podle většinového systému (poměrné na žádost alespoň desetiny voličů). Kandidátky byly přísně vázané, žádné změny na nich tedy nebyly možné.

Volby do Národního shromáždění upravovala v základních otázkách ústava z roku 1920. Pro Poslaneckou sněmovnu stanovila aktivní volební právo na 21 let, pasivní na 30. Pro Senát bylo aktivní volební právo 26 let, pasivní 45 let. Pasivní bylo navíc podmíněno desetiletým občanstvím ČSR. Volební řád do Poslanecké sněmovny (123/1920 Sb. z. a n.) rozdělil republiku na volební

kraje a určil, kolik každému kraji připadá mandátů. Jejich rozdělování probíhalo podle zásad poměrného zastoupení. Analogická situace platila pro volby do Senátu.

Zákon č. 330/1920 Sb. z. a n. o volbě do župních zastupitelstev a okresních výborů (podrobnosti zde záměrně neuvádím, projekt na zřízení žup se, jak již víte, nikdy vyjma Slovenska plně nerealizoval) byl v roce 1927 změněn zákonem č. 126/1927 Sb. z. a n. o volbách do zemských a okresních zastupitelstev. Zde bylo aktivní volební právo uděleno čsl. občanům, kteří dosáhli 24 let a měli roční pobyt v zemi, pasivní čsl. občanů, kteří dosáhli 30 let a měli dvouletý pobyt v zemi. Ve volbách však nebyli voleni všichni zastupitelé, 1/3 byla jmenována vládou.

Na závěr nutno dodat, že roku 1927 bylo volební právo příslušníkům branné moci a četnictva odňato.

POLITICKÉ STRANY

Systém českých politických stran se v základních rysech ustálil na počátku 20. století a po roce 1918 došlo spíše k dílčím změnám. Jedinou výraznou politickou stranou, která se úspěšně nově vyprofilovala v meziválečném období, byla nesystémová komunistická strana.

V zásadě lze říci, že „hlavních“ československých stran bylo v době první republiky pět.

REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ZEMĚDĚLSKÉHO A MALOROLNICKÉHO LIDU – “AGRÁRNÍCI”

Agrárníci byli založeni roku 1899 pod názvem Česká strana agrární. S touto stranou je spojeno jméno Antonína Švehly, po jehož smrti přebral funkci předsedy Rudolf Beran. Strana zanikla roku 1938, kdy se sloučila se Stranou národní jednoty. Společně se sociálními demokraty vytvořili „rudo-zelenou“ koalici, která nastoupila po první Kramářově vládě v červenci 1919.