ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Novelizací původního rakouského tiskového zákona z roku 1863 byl „malý tiskový zákon“ (126/1933 Sb. z. a n.).
pozn.: je možné, že jsem slepec, ale o vývoji správního práva za první republiky jsem nějaký ucelenější text v učebnici nenašel. Tudíž bych na to asi navlékal vývoj veřejné správy (župní zákon atd.)
POMĚR STÁTU A CÍRKVE V PRVNÍ ČSR, MODUS VIVENDI (PROBLÉMY S ODLUKOU STÁTU A CÍRKVÍ, STÁTNÍ A DIECÉZNÍ HRANICE, NOMINAČNÍ PRÁVO)
V textu Washingtonské deklarace lze najít zmínku o chystané odluce církve a státu. K tomu však nikdy nedošlo (a v ČR k ní nedošlo dodnes).
Ústava z roku 1920 umožňovala svobodu vyznání, všechny církve byly rovny před zákonem - §124 „Všecka náboženská vyznání jsou si před zákonem rovna.” Ke dni vzniku ČSR uznáno rakouským právem na území Čech, Moravy a Slezska 7 církevních organizací:
1. církev katolická všech ritů, 2. evangelická c. augsburského a helvétského vyznání, 3. evangelická c. bratrská, 4. řeckovýchodní pravoslavná c., 5. starokatolická c., 6. islámská náboženská společnost hanefitského ritu, 7. židovské náboženské obce
a na Slovensku a Podkarpatské Rusi recipováno nebo uznáno 8 církevních organismů
1. církev katolická všech ritů, 2. evangelická c. augsburského vyznání, 3. reformovaná c., 4. řeckovýchodní pravoslavná c., 5. náboženská spol. baptistů, 6. nábožen. spol. unitářů, 7. islámská náboženská společnost, 8. židovské náboženské obce
Docházelo také ke konstituci nových církví – např. Českobratrské církve evangelické.
V ČSR zůstal zachován veřejnoprávní, privilegovaně korporativní charakter církví a náboženských společností a právní řád proto nadále obsahoval různě rozsáhlé prvky konfesnosti (občanské právo, trestní, finanční…). Občan však nebyl nucen podrobovat důležité životní okamžiky (sňatky, narození dítěte, školní docházka) zásahům církví.
MODUS VIVENDI – 1928
Jako Modus vivendi je označována nóta zaslaná Edvardem Benešem Vatikánu, který si kladl za úkol úpravu určitých politicko-náboženských otázek. Skládal se ze šesti článků.
Upravoval například vymezení diecézních hranic tak, aby nepřesahovaly území Československa či jmenování biskupů.
VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V PRVNÍ ČSR
Organizace soudnictví, stejně jako oblast státní správy, navazovala na soudnictví rakouské a uherské. Rozsudky byly však nově vyhlašovány jménem republiky.
V listopadu 1918 vznikly dva nové soudy – Nejvyšší soud (sídlil od r. 1919 v Brně) a Nejvyšší správní soud (jeho druhým prezidentem byl od r. 1925 Emil Hácha). Třetím do party byl Ústavní soud, který vznikl na základě ústavy z roku 1920. Pro revizi voleb do NS byl také zřízen Volební soud.
Ostatní soudy působící v první republice lze rozdělit na soudy civilní a trestní řádné, soudy mimořádné a soudy rozhodčí. Nižší stupně soudní organizace byly vzhledem k jiné struktuře v Předlitavsku a Zalitavsku poněkud odlišné. K jejich sjednocení došlo až na základě zákona č. 201/1928 Sb. z. a n.