ČPD - zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V dubnu 1938 (konkrétně 24. 4.) vyhlásil Henlein tzv. karlovarské požadavky, ty byly souhrnem bodů, které měla čsl. vláda splnit, chtěla-li se se sudetskými Němci dohodnout. Při jednáních s Hitlerem obdržel Henlein instrukce, aby své požadavky stupňoval tak, aby byly pro čsl. vládu nepřijatelné. Před volbami do obecní samosprávy v květnu 1938 se situace v pohraničí dále vyhrotila, vláda proto přistoupila k částečné mobilizaci, která demonstrovala odhodlání čsl. lidu bránit republiku.
Situaci v Československu přijel řešit i zvláštní vyslanec anglické vlády – lord Runciman. I jeho úsilí však bylo marné, situace se definitivně vyhrotila v září 1938. Dvanáctého září
vystoupil Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku, kde přednesl projev, kterým verbálně zaútočil na ČSR. To bylo rozbuškou k ozbrojenému puči Němců v pohraničí, to však bylo potlačeno a 16. 9. byla SdP zakázána.
Situaci přijel do Berchtesgadenu s Hitlerem řešit osobně předseda anglické vlády – Neville Chamberlain. Tam mu Hitler předložil požadavek odstoupení pohraničního území, který Chamberlain tlumočil české vládě, ta však odmítla. Po dalším nátlaku však s tímto návrhem byla přinucena souhlasit, v zápětí podala demisi.
Dvacátého druhého září se Hitler s Chamberlainem sešli v Bad Godesbergu, kde Hitler přednesl polské a maďarské požadavky. Poláci si nárokovali Těšínsko, Maďaři východní Slovensko a Podkarpatskou Rus. Mezitím úřednická vláda generála Jana Syrového vyhlásila všeobecnou mobilizaci.
V dalších jednáních byla dohodnuta mezinárodní konference zástupců Velké Británie, Francie, Německa a Itálie, která se konala 29. 9. 1938 v Mnichově.
MNICHOVSKÝ DIKTÁT
Dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu byla podepsána 30. 9. 1938 na konferenci v Mnichově představiteli Německa (A. Hitler), Itálie (B. Mussolini), Velké Británie (N. Chamberlain) a Francie (E. Daladier). Zástupci československé vlády na konferenci pozváni nebyli; dohoda byla pro ČSR ultimátem, které pod nátlakem přijala. V říjnu 1938 vyhověla ČSR i územním požadavkům Polska (Těšínsko) a v listopadu i Maďarska (jižní a východní Slovensko, značná část Podkarpatské Rusi).
DŮSLEDKY MNICHOVSKÉ DOHODY
ČSR v důsledku Mnichovské dohody ztratila 2/5 svého území (cca 41 tisíc km2). Polsku bylo odstoupeno Těšínsko, Maďarsku část jižního a východního Slovenska, dále Podkarpatská Rus. Odstoupením pohraničí taktéž přišla republika o oblasti, ve kterých byl koncentrován těžký průmysl (např. Mostecko).
V důsledku přijetí Mnichovské dohody Edvard Beneš 5. 10. 1938 abdikoval.
„ODUZNÁNÍ MNICHOVA“
Mnichovská dohoda je absolutně neplatným právním aktem. Důvodů je několik – jedná se o smlouvu v neprospěch třetí strany, která navíc postrádá znaky svobodného projevu vůle. Nebyla přijata parlamentem, navíc dle ústavní listiny z roku 1920 bylo možné hranice republiky měnit pouze ústavním zákonem.