Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČPD - zkouška

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (135.85 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

V českých zemích byla realizace župního zákona odsouvána a přibývalo jejích odpůrců. Na Slovensku tento zákon platil od 1. 1. 1923, volby proběhly v září (vyhráli Hlinkovci). Od roku 1924 sílily hlasy po jeho novelizaci.

ORGANIZAČNÍ ZÁKON 1927

Organizační zákon z r. 1927 měl definitivně unifikovat státní správu v celém Československu. Jak již bylo napsáno výše, župy byly zřízeny na Slovensku, nikoli v Čechách, což představovalo problém.

Organizační zákon byl po bouřlivých debatách přijat pod číslem 125/1927 Sb. z. a n. Co se zdařilo, byl fakt, že platil pro celé území republiky. Posíleny byly státní orgány, naopak samospráva byla oslabena.

Ačkoli byl koncipován jako novelizace župního zákona, obsahem mu odporoval. Župy byly nahrazeny zemským principem, v rámci ČSR existovaly 4 – česká (Praha), moravskoslezská (Brno), slovenská (Bratislava) a podkarpatoruská (Užhorod). Za své mj. vzalo i ministerstvo pro správu Slovenska, které by bylo nadbytečné. Organizační schéma tak bylo následující – země -> okres -> obec.

Zemi spravoval zemský úřad v čele se zemským prezidentem a zemské zastupitelstvo. Zemský úřad byl pověřen správou země a zajišťováním veřejného pořádku a bezpečnosti. Zemské zastupitelstvo, které mělo v Čechách 120, na Moravě a ve Slezsku 60, na Slovensku 54 a na Podkarpatské Rusi 18 členů. Dvě třetiny byly voleny (aktivní volební právo 24 let + rok pobytu v zemi, pasivní 30 let + dva roky pobytu), třetina jmenována z řad odborníků. Volební období bylo šestileté. Výkonným orgánem země byl zemský výbor (12 členů), který volilo zastupitelstvo.

OBECNĚ CHARAKTERIZUJTE VÝVOJ PRÁVA V I. ČSR (PRAMENY, VÝVOJOVÉ TENDENCE)

Recepční normou – tedy zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n. byla zajištěna kontinuita právního řádu, problémem však byl právní dualismus – v českých zemích platilo právo rakouské, na Slovensku právo uherské. Již od počátku existence čsl. státu tak lze spatřit tendence k jeho unifikaci, zřetelně to bylo patrné na chystaných kodifikacích v 30. letech, které však nebyly dotaženy do konce.

Základem českého práva byly právní předpisy přijaté v době osvícenského absolutismu a později v době Bachova absolutismu – ABGB z roku 1811, obchodní zákoník (1863), živnostenský zákon (1859), směnečný řád (1850). Občanský soudní řád pocházel z roku 1895. Oblast trestního práva byla pokryta trestním zákonem z roku 1852 a trestním řádem z roku 1873.

Právní normy recipované na Slovensku byly převážně obyčejového charakteru. Zejména v posledních desetiletích existence Uher však došlo k vydávání psaných zákonů – zmínit lze pokrokový manželský zákon (z. č. 31:1894), obchodní zákon (z. č. 37:1875) či směnečný zákon (z. č. 27:1876). Občanský soudní řád vyšel jako zákonný článek 1:1911.

Témata, do kterých materiál patří