Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČPD - zkouška

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (135.85 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

PODROBNÁ USTANOVENÍ ÚSTAVY

Podrobná ustanovení ústavy se dělila do deseti kapitol.

KAPITOLA PRVNÍ – PRÁVA A POVINNOSTI OBČANŮ (§ 1-38)

Hned na začátek ústavy byl zařazen katalog lidských práv. Kromě starých šlágrů typu osobní svobody či svobody pobytu zde bylo možno nalézt např. právo na práci.

KAPITOLA DRUHÁ – NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ (§ 39 – 62)

Národní shromáždění bylo dle čl. V (druhý oddíl této ústavy) nejvyšším orgánem moci zákonodárné. Bylo jednokomorové a čítalo 300 poslanců. Volilo prezidenta republiky, vyslovovalo důvěru vládě. V době, kdy NS nezasedalo, příslušel výkon jeho pravomocí předsednictvu Národního shromáždění, které bylo 24členné. Nebylo však oprávněno měnit ústavu ani volit prezidenta republiky. Volební období NS bylo šestileté. V druhém volebním období (1954-1960) se do NS volilo pomocí jednomandátových obvodů, čímž se zvedl počet jeho členů na 368.

KAPITOLA TŘETÍ – PREZIDENT REPUBLIKY (§ 67 – 79)

Prezident byl volen Národní shromážděním na dobu sedmi let. K platnosti volby bylo třeba, aby byla přítomna alespoň polovina členů NS, ke zvolení byly vyžadovány tři pětiny přítomných (tudíž ke zvolení stačilo v krajním případě 90 hlasů). Z výkonu své funkce nebyl prezident odpovědný, za jeho činnost odpovídala vláda. Jeho kompetence zůstaly prakticky nezměněny. Trestně mohl být stíhán pouze pro velezradu, v takovém případě ho soudilo Národní shromáždění.

Trestně může být president stíhán jen pro velezradu. Žalobu na presidenta podává předsednictvo Národního shromáždění, soudí ho Národní shromáždění. Trestem může být jen ztráta úřadu presidentského a způsobilosti tohoto úřadu později znovu nabýti.

KAPITOLA ČTVRTÁ – VLÁDA (§ 80 – 92)

Vláda byla nejvyšším orgánem výkonné moci. Jak tomu v totalitních režimech bývá, byla vybavena širokými pravomocemi.

KAPITOLA PÁTÁ – SLOVENSKÉ NÁRODNÍ ORGÁNY (§ 93 – 122)

Na Slovensku vykonávaly zákonodárnou, vládní a výkonnou moc slovenské orgány. Orgánem moci zákonodárné byla Slovenská národní rada, moc výkonnou a vládní vykonával Sbor pověřenců. Do kompetence slovenských orgánů spadaly otázky národní či regionální povahy.

KAPITOLA ŠESTÁ – NÁRODNÍ VÝBORY (§ 123 – 133)

Dle § 124 vykonávaly národní výbory na území, pro které jsou zvoleny, veřejnou správu ve všech jejích oborech, zejména obecnou správu vnitřní, správu kulturní a osvětovou, ochranu práce a správu zdravotní a sociální; správu finanční pak podle zvláštních ustanovení.

Národní výbory byly místní, okresní a krajské. Podřízeny byly jednak NV vyššího stupně, jednak orgánům moci vládní a výkonné, zejména ministerstvu vnitra.

KAPITOLA SEDMÁ – SOUDY (§ 134 – 145)

Soudní moc byla oddělena od správy. Ve věcech civilních příslušela řádným nebo zvláštním občanským soudům, nebo soudům rozhodčím. V trestních věcech byly příslušné trestní soudy.

Témata, do kterých materiál patří