ČPD - zkouška

HLAVA ŠESTÁ – SLOVENSKÁ NÁRODNÍ RADA (ČL. 73 – 85)

Postavení Slovenské národní rady podstatně zúženo. Byla oprávněna usnášet se v souladu s celostátním zákonodárstvím na zákonech Slovenské národní rady ve věcech národní nebo regionální povahy. Zrušen byl také Sbor pověřenců, výkonný aparát byl nyní tvořen 16členným předsednictvem.

HLAVA SEDMÁ – NÁRODNÍ VÝBORY (ČL. 86 – 96)

Národní výbory - nejširší organizace pracujících - byly orgány státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. Voleny byly na dobu čtyř let.

Osmá hlava se zabývala soudy, devátou tvořila obecná a závěrečná ustanovení.

FEDERALIZACE REPUBLIKY

Nová etapa vývoje socialistického Československa nastala roku 1968 (myšleno v ústavněprávní rovině, že tu ruské tanky hrály na honěnou je věc druhá). Ústavním zákonem č. 143/1968 Sb. se doposud unitární stát změnil na stát federativní. S účinností od 1. 1. 1969 se Československo stalo státem složeným z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Nejvyšším zákonodárným orgánem se stalo dvoukomorové Federální shromáždění. To bylo tvořeno Sněmovnou lidu (200 členů, čtyřleté volební období) a Sněmovnou zemí (150 členů – 75 z ČSR, 75 ze SSR, taktéž čtyřleté volební období).

Kromě toho existovaly i republikové zákonodárné orgány – Česká národní rada a Slovenská národní rada. Výkonné orgány jednotlivých republik představovaly vlády republik.

ZMĚNY V SYSTÉMU PRÁVA PO ROCE 1948 (NOVÁ PRÁVNÍ ODVĚTVÍ)

pozn.: vycházím pouze z toho kratičkého textu v učebnici na straně 562, nevím, co víc k tomu … Co se nějakého okecávání týče, lze použít vágní formulace typu „smyslem bylo nahradit buržoazní právo tím socialistickým“ atd.

V rámci znárodněného sektoru existovaly specifické vztahy, dané jednak přechodem k centrálně řízené ekonomice a jednak tím, že subjekty, které s majetkem nakládaly, nebyly jeho majiteli. Proto se až do poloviny šedesátých let formoval základ nového právního odvětví – hospodářského práva. Nové předpisy se však nehodily pro styk s nesocialistickým zahraničním, proto vzniklo právo mezinárodního obchodu.

V oblasti občanského práva došlo k oddělení pracovního práva (za účelem odlišení od „buržoazního pojetí pracovní síly“), zákon o právu rodinném z OP vyčlenil právo rodinné.

Novou podobu dostalo také hospodaření na půdě. Kolektivizace dala za vznik zemědělskodružstevnímu právu a pozemkovému právu.

VÝVOJ TRESTNÍHO PRÁVA PO ROCE 1948

ZÁKON NA OCHRANU LIDOVĚ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY – 231/1948 SB.

Nechvalně proslulý zákon - přijatý sedm měsíců po únoru 1948 - se stal nástrojem teroru komunistické moci. Zákon mj. zahrnoval tresty za vlastizradu, vyzvědačství, nepřekažení nebo neoznámení trestného činu atd. Na základě tohoto zákona bylo vykonáno přes 230 rozsudků trestu smrti, desetitisíce lidí putovaly do vězení a pracovních táborů. Oproti předchozímu zákonu č. 50/1923 Sb. z. a n.obsahoval mnohem tvrdší tresty. Číslo zákona se stalo roku 1968 součástí názvu organizace sdružující bývalé vězně komunistického režimu - K231. Zločiny uvedené v tomto zákoně byly souzeny Státním soudem.