ČPD - zkouška

KODIFIKACE Z DOBY PRÁVNICKÉ DVOULETKY

Přeměna právního systému po únorovém převratu logicky zasáhla i oblast trestního práva. Přijaty byly dva základní předpisy – trestní zákon (č. 86/1950 Sb.) a trestní řád (č. 87/1950 Sb.). Nutno dodat, že se jednalo o první trestní kodexy, které platily na celém území ČSR.

TRESTNÍ ZÁKON Č. 86/1950 SB.

Trestní zákon měl chránit zájmy pracujícího lidu,.lidově demokratickou republiku a socialistickou výstavbu., Bylo stanoveno několik druhů postižitelných deliktů: trestný čin a přestupek (který je pro společnost méně nebezpečným typem deliktu). Je nutné podotknout, že projednávání přestupků bylo vyloučeno z kompetence soudů ve prospěch národních výborů. Zákonodárce vyšel z předpokladu materiálního pojetí trestného činu, kdy je stanoveno, že trest není bez viny. Trestal se také pokus o trestný čin, ale i návod a pomoc k jeho spáchání. Navíc se zvýšila hranice trestní odpovědnosti ze 14 na 15 let. Trest byl primárně určen k zneškodnění „nepřítele pracujícího lidu“ a jeho účel byl ovlivněn převážně třídním přístupem. Velmi vágní byla formulace některých skutkových podstat, naopak bylo zakotveno velké množství hlavních a vedlejších trestů, přičemž bylo zakázáno ukládat samostatně vedlejší tresty.

Mezi hlavními tresty můžeme najít trest smrti a jeho zmírnění na doživotí, odnětí svobody na maximálně 25 let. Ovšem v novém trestním zákoníku nenajdeme peněžní trest, protože bylo rozhodnuto, že „sloužil majetným vrstvám.“ Peněžní tresty byly nahrazeny majetkovými tresty převzatými ze sovětského práva, které plnily především výchovnou funkci - průběžné strhávání z platu po určitou dobu.35 S tímto trestem byla spojena možná změna pracovního zařazení, která byla vynucena soudním rozhodnutím. Do vedlejších trestů dále patřila ztráta státního občanství, zákaz činnosti a další. Po vykonání vlastního trestu bylo umožněno zařadit odsouzeného až na dva roky do tábora nucených prací.

TRESTNÍ ŘÁD Č. 87/1950 SB.

Trestním řádem byl zrušen dosavadní trestní řád z roku 1873, který byl postaven na velmi liberálních zásadách. Nejvíce se při tvorbě institutů občanského zákoníku projevily sovětské vlivy. Dokonce bylo stanoveno v § 1, že má vychovávat občany „k ostražitosti vůči nepřátelům pracujícího lidu a jiným rušitelům jeho budovatelského úsilí a k plnění občanských povinností“. Především byla upravena jednotlivá stadia trestního řízení.

Trestní řád rozeznával přípravné řízení, hlavní líčení před soudem, následovalo odvolací řízení, mimořádné opravné prostředky a řízení o nich. Sovětský vzor se velmi projevil při tvorbě nového trestního řádu a rozhodující role v trestním řízení byla svěřena okresnímu, popřípadě státnímu prokurátorovi.