Kompletní shrnutí

− z důvodu mnoha kritérií měli plnou právní subjektivitu a způsobilost k právnímu jednání jen pater familias

v praxi vznikla technický problém (umocněn vzrůstající mocí Říma) -> objevují se tedy pekulia (i

otrok bez subjektivity může jednat s právními důsledky)

− osoba může existovat také jen v právu, tzv. právnická osoba

− existuje pouze v právu, je právní fikcí

− určité seskupení vystupuje jako jedna osoba

− tento termín je novodobý, římské právo ho neznalo

− vznikají např. za účelem realizace dlouhodobého cíle, na jehož realizaci pomíjivý lidský život nestačí

− má právní subjektivitu, tedy může mít práva a povinnosti (zejména vlastnit majetek -> převést

majetek členů na jednu osobu právnickou, tzn. zbavit se odpovědnosti)

− má tedy svůj vlastní majetek

− existují 2 druhy: sdružení osob (lidský substrát, universitates personarum) = korporace,

sdružení majetku (universitates rerum/bonorum) = nadace

− korporace

− sdružení osob za určitým cílem, uznané právním řádem a rozvíjející svou činnost podle

určených pravidel (stanov), vzniká tak samostatná osoba na existenci konkrétních osob nezávislá

− majetek korporace není ve vlastnictví členů korporace a naopak

− nemá ale způsobilost k právnímu jednání (podle platného práva ji má), v něm musí být zastupována

zmocněnou osobou, není tedy ani odpovědná za protiprávní jednání

− dělí se na veřejnoprávní (římský stát, města, obce) a soukromoprávní (různé spolky, collegia)

− veřejné korporace měly výsadní postavení a jejich poměry upravoval normy zvláštní,

veřejnoprávní povahy; vlastnictví státu nebylo obyčejné vlastnictví

− collegia se skládaly z několika osob, a za republiky nemusely být úředně povoleny

(např. kněžské sbory, cechy, pohřební spolky, politické spolky) -> v principátu už bylo

nutno stavy spolků schválit senátem nebo princepsem, spolky musí mít aspoň 3 osoby

a stanovy

− měly stejnou způsobilost k právům jako osoby fyzické, omezení jen v právu dědickém

− rozpuštění buď ztrátou všech členů, na základě usnesení kompetentního orgánu spolku,

zákrokem státní moci

− se spolkovým majetkem se nakládalo různě, nejednou propadal jako bonum vacans

(=majetek bez pána) státu

− ne každé uskupení osob je právnickou osobou, mohou to být sdružení bez právní subjektivity =

societas – spojuje je smlouva o sdružení, majetek zůstává u členů, maximálně se vytváří tzv.

spoluvlastnictví

− nadace

− sdružení majetku, jako samostatné jednotky se objevily až pozdě za křesťanských císařů, k

účelům náboženským a humanitním, podléhaly církevnímu dozoru

− do té doby svěřoval dárce korporacím majetek s direktivy, jak ho mají použít, to byly tzv.

fiduciální nadace

− plnou způsobilost dědickou + další četné výsady