Kompletní shrnutí

výkonu některých povolání (herečka, gladiátor, prostitutka)

− infamia zprostředkovaná (infamia mediata)

− každý, kdo byl odsouzen v procesech trestních a některých procesech

soukromých, kdy se jednalo o nečestné jednání nebo o hrubé porušení důvěry

− infamis (infamií postižený) nesměl nikoho zastupovat na soudě, asi se dát sám

zastupovat, neměl právo postulační, nemohl podat actio popularit, zakázáno

manželství se svobodnou osobou

− turpitudo mělo význam menší, přihlíželo se k němu při svědecké výpovědi, při

stanovení poručíka, volení do veřejné funkce, a děti zůstavitele mohly odporovat

testamentu, pokud byla dědicem ustavena takováto osoba

− zvláštní případem infamie je intestabilis – nemožnost podstupovat takové akty, které si

vyžadují svědky (např. testament), z důvodu odmítnutí svědectví při mancipačním

procesu (již Zákon 12 desek)

− v justiniánské právu ztratila infámie v právu soukromém a procesním význam

− rozdílnost stavu

− nebyla nijak zvlášť důležitá

− po určitou dobu zákaz sňatků mezi patriciji a plebeji, a také mezi senátory a ženami

nízkými

− náboženství

− podstatnou roli hraje od 2. pol. 4. stol. n. l., kdy platilo, že plnou způsobilost k právnímu jednání

mají jen pravověrní křesťané, ostatní byli omezováni zejména v právu dědickém a

rodinném

− zánik způsobilosti k právnímu jednání

− smrtí

− prohlášením za mrtvého (pouze v moderním právu, ne v Římě)

− slouží zejména manželkám (může se poté podruhé provdat) a dědicům (někdo musí

spravovat majetek)

− římské právo zná tzv. právní smrt = capitis deminutio (kapitesdeminucí)

− právní osobnost člověka podmíněna trojím stavem (status libertatis, status civitatis,

status familiale) -> změnou kteréhokoliv z těchto stavů nastává proměna právní osobnosti

(buď zaniká, nebo se vzniká jiná)

− capitis deminutio maxima (velká kapitisdeminuce)

− člověk ztrácí svobodu, stává se otrokem v cizině, právní osobnost zaniká

− postliminia (ius postiliminii)

− pojistka pro případ, že by se mu podařilo vrátit zpátky

− vstupoval zpět do všech svých práv a povinností, až na manželství a držbu,

kterou musel zakládat znova (tedy vztahy faktického rázu)

− způsobilost k protiprávnímu jednání (deliktní způsobilost)

− považována za negativní způsobilost k právnímu jednání

− souvisí rovněž s odpovědností

− nemusí být paralelní se způsobilostí k právnímu jednání

− souvisí se schopností člověka rozlišovat, co je špatné a co dobré, a ta nastává zpravidla dříve než

způsobilost k právnímu jednání

− delikt je soukromoprávní povahy, crimina (= trestný čin) je veřejnoprávní

− pokud nemáme právní subjektivitu, nemůžeme mít ani způsobilost k právnímu jednání

− (subjektivita je základ, způsobilost bonus)